k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Kolo

7. 7. 2017 — k47 (♪)

Kdysi dávno jsem jezdil na kole skoro každý den. Vy­rá­žel jsem na od­po­lední solo sprinty, ma­xi­mální možnou rych­lostí a ma­xi­málně daleko, tam, zpátky a konec, s sebou jen dvě lahve vody a ná­hradní duši. Pak jsem pře­stal jezdit a místo toho začal běhat, pak jsem pře­stal běhat a ne­dě­lal skoro nic.

3. 7. 2017 #365

Za úpadek cyk­lis­tic­kého zápalu mohlo moje kolo, které bylo v čím dál tím horším stavu & neměl jsem mo­ti­vaci ho dát kom­pletně opra­vit/koupit nové. Všechno, co se na něm mohlo po­ka­zit, se ku­mu­la­tivně po­ka­zilo: na zadním kole má os­mičku tak velkou, že děsí malé děti, má vy­ta­haný řetěz a lanka, lanko k přední pře­ha­zo­vačce se pře­trhlo, začalo rez­nout, zuby pas­torku se okou­saly a tak dále a tak dále.

Ani v nejmen­ším není způ­so­bilé pro delší cesty, ale je v per­fekt­ním stavu pro bles­kové při­blí­žení na vlak nebo z vlaku. Když ho někdo ukradne, nic se neděje, stejně bych na něm ne­jez­dil, takhle z něj bude aspoň nějaký užitek. Pokud jsem dobře po­čí­tal/od­ha­do­val, tak šance, že bude kolo ukra­deno, by měla být někde kolem 3 pro­mile. To je sne­si­telné riziko.

Když pojedu zbě­si­lým sprin­tem (a jinak to ani nemá smysl), tak se dá denně ušet­řit v ide­ál­ním pří­padě až █████ minut času. Cesta do Města na kole je rych­lejší než všemi al­ter­na­tiv­ními pro­středky. To je dobré. Navíc začít den sviš­tě­ním po ves­nic­kém as­faltu oká­za­lým ig­no­ro­vá­ním do­prav­ních před­pisů člo­věka na­kopne. Když jsem přežil tu cestu, tak ten den pře­žiju už všechno.

Bojím se jen jedné věci. Pro­tože s sebou nechci tahat helmu, nechám ji při­ře­tě­zo­va­nou ke kolu a nějaký ko­lemjdoucí vti­pá­lek by mi do ni mohl na­chcat. To je nej­horší možná even­tu­a­lita.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz