Jména

Jména a přezdívky jsou fascinující. Greg Davies měl celou standup rutinu o přezdívkách, o tom jak snadno a z jak pochybných důvodů vznikají a jak dlouho nositeli vydrží. Grega ve škole přezdívali „tabletop“, protože ho jednou učitel posadil na desku stolu a on se pochcal. Kolektiv rozhodl, že mu budou připomínat první část tohoto incidentu, ale ne tu druhou.

V mých povídkách mají postavy jmen příliš mnoho nebo příliš málo.

Například Ruby, celým jménem Jana Alena Lamaczová, svojí přezdívku dostala podle programovacího jazyka Ruby. Hackeři z grupy BlackHât ji oslovují jejím starým online nickem Raiden, pro jiné lidi je to Shodan a ona sama online používá sérii falešných identit jako třeba Anna O. podle pacientky Sigmuna Freuda.

Peo je taky přezdívka, reálné jméno není nikdy uvedené, hackeři mu říkají Wendy a další jeho přezdívka je Joselito, podle stejnojmenné kapitoly Nahého oběda, která začíná slovy:

A Joselito, který psal špatnou, třídně uvědomělou poezii, začal kašlat.

N13 začíná slovy: Peo zakašlal.

Peova sestřička nemá jméno, všichni ji říkají jen sestřička, Ruby ji začala říkat Mini-Peo (podle Shelley Winter z komiksu Bad Machinery, která Charlotte Grote říkala Mini-Grote) a hackeři, aby byli konzistentní ji překřtili na Mini-Wendy.

Anit je taky zkratka plného jména – Aneta Valentová, nejdřív zkráceno na Anet Val, pak na Anet a nakonec překrouceno Anit.

Adam K. je skutečné jméno, K. je kafkovská zkratka příjmení, které nikdy není zveřejněné. AK je se jmény na štíru, protože většinou figuruje v roli vypravěče a proto ho není třeba uvádět. Lidé mu jen říkají Adame nebo skalde, když si z něj dělají srandu.

A tak je to s dalšími figurami, ale podrobnosti už teď víc než nudné.

Zajímavé je, že když začnu nějaké jméno během psaní používat, velice rychle zjistím, jak by s ním lidé naložili. V Katedrále se jedna dívka jmenuje Catharina, ale stačilo mi, abych to napsal třikrát a bylo jasné, že by to lidi nějak zkrátili. Nikdo nemá čas na jméno se čtyřmi slabikami.

Jména a přezdívky některých lidí jsou nevyslovitelná a jsou určena pouze pro textovou komunikaci.

Když jsem četl Hlavu 22, nikdy jsem nahlas nevyslovil jméno hlavního hrdiny Yosariana. Vždycky to byl jen nikdy neverbalizovaný chuchvalec písmen, který designoval jednu postavu. Teprve když jsem se s někým o Hlavě 22 bavil, zjistil jsem, že nevím jak to vyslovit.

Hackeři z BlackHâtu používají své staré online přezdívky, které jsou kombinací memů, vulgarit, referencí na obskurní IT témata, emotikonů a unicode symbolů. Nejsou jen nezvyklé, jako v Yosarianově případě, ale cíleně nepřátelské k mluvenému slovu. Tři z hackerů si říkají 8.3, ( ._.) (vyslovuje se sadmn) a 9\d\d[1-9] (regulární výraz pro mem over 9000). V Katedrále se ukáže rapperka, která si říká while(true){}. Jiný hacker vystupuje pod nickem nina_elven, což se dá přeložit jako Nina Elfská, ale když se to řekne rychle, zní to jako nine eleven, tedy jedenáctého září. Když jsem vymyslel tuhle přezdívku, byl jsem na sebe zároveň hrdý a zároveň jsem se za sebe styděl.

Nevyslovitelná jména podle mě nejsou tak zlá, protože naplno využívají možnosti textového média. Román House of Leaves zašel do extrému a používal text nejen jako proud slov, které předávají význam, ale jako grafické artefakty – počínaje všemi zmínkami o Minotaurovi vyvedenými v červené barvě až po divoké rozložení textu, které samo o sobě vypráví příběh.