k47.cz  — každý den dokud se vám to nezačne líbit
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Fragmenty

18. 4. 2017 — k47 (♪)
  1. Když něco není dost za­jí­mavé, zna­mená to jen, že jste se ne­dí­vali do­sta­tečně po­zorně. Stačí jen pro­lé­zat sta­ni­cemi metra a sle­do­vat de­taily a všímat si drob­ností. Pomůže mít při sobě člo­věka, který o daném tématu ví na­prosto všechno. Pak se drob­no­hle­do­vého tranzu do­sáhne mnohem snáze.
  2. Pro mo­rální pod­poru nejsem ten správný člověk. Ne že bych ne­chtěl, ale moc mi to nejde & vždycky to vyzní ne­pří­liš upřímně & pod­půrně.
  3. Na ve­li­ko­noční pon­dělí ve vlaku řádily gangy ko­led­níků & pro­pleská­valy (byť jen sym­bo­licky) ces­tu­jící ženy & dívky. Chtěl jsem jedné hodit pe­p­řový sprej se slovy: Dej jim tohle. Už jen za to, jak jeden z ko­led­níků po­u­ží­val frázi „to nevadí“ nebo „to je jedno“, když každá žena/dívka od­po­ro­vala. „To je jedno“ ne­ří­káš ty ze své pozici, to říká ten, kdo vytáhl kratší slánku, bl­bečku.
  4. Jedno kryp­tické slovo může mít ob­rov­ský význam. Jedno slovo může být špič­kou le­dovce a pod ním se může skrý­vat smutek & zkla­mání.
  5. Hr­di­nové Do­om­sday party blogu se o nic ne­sta­rají a jsou emo­ci­o­nálně mrtví. To je obraná reakce. Když se jim nic nemůže dostat pod kůži, nic je nemůže zranit.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz