Community

S ničím lepším na práci & s dostatečnou zásobou univerzálního léku proti úzkosti – ██████████ ginu – jsem přes víkend znovu shlédl většinu dílů Community, ne všechny, pochopitelně, plný dvaačtyřicetihodinový maraton se mi nechtělo pokoušet, i když proč ne, na ničem už nezáleží & ve výsledku by to nebyl špatně strávený čas.

Community byl jeden z těch pořadů, na které jsem se v době prvního kontaktu – podle časových značek ve stažených souborech to bylo v roce 2013 – díval pořád & pořád dokola & pořád se nedostavovala ta saturace, po které už necítím to prvotní potěšení a nic nefunguje. Community mi vydrželo proklatě dlouho & pořád mi nedocházely žíly, jak o tom psal WSB v NO. Někdy se to tak zkrátka sejde.

Black Honey mi vydrželo celý jeden den, The Phoenix od FOB jsem poslouchal doslova dva týdny v nekonečné smyčce, než přestal fungovat, z Versus od pg.lost mi naskakuje husí kůže do tohoto dne. Community mi vydržela mnohem déle. Jednak toho bylo hodně, několik sérií, desítky dílů, a na každém bylo něco nového a čerstvého. Community je pozoruhodná svojí rozmanitostí, nekonečnou invencí a variací. Jde o pestrou směsku tisíce stylů, každá epizoda je něčím specifická, prohnaná novým úhlem kaleidoskopu post-moderny, nikdy to není zase to samé jako minule, co epizoda to poklad.

Na druhou stranu idylku trochu kazí fakt, že Community má na svědomí alkoholik/idiot Dan Harmon, což je méně než ideální.

Ale hlavně Community je v první řadě velice vtipná show. Vždycky se najde něco, co mě dostane. Třeba linka „Anyway, walk to your cars in pairs tonight. Rape's up 8%.“ mě nakřápla jako nic na světě.