archiv 1/2020
Tohle je zábavné. Někdo se dozvěděl, že ne všichni lidé mají vnitřní monolog a někteří myslí potichu, abstraktně a beze slov. Neslyší v hlavě proud vlastních myšlenek. Zábavná je hlavně autorova přehnaná reakce. Jak můžu fungovat? Jak můžou myslet? Můžou vůbec formulovat myšlenky jako já? Áááá? Co… celý článek →
Dneska to bude zase o koronaviru a taky o relativní hrozbě. celý článek →

Takže takhle: Celou noc až do rána jsem strávil čtením o koronaviru, pochopitelně. Proč ne, žejo? Tohle může být ono. Tohle může být španělská chřipka 2.0, která může vyčistit pár procent lidstva & tak aspoň můžu být u toho, sedět na zadku a katastrofu sledovat v přímém přenosu. celý článek →
Když nám tu zuří ten koronavirus (1442 2019 2503 2834 nakažených, 42 56 80 zesnulých, první případy v Evropě), tak jsem se zase podíval na Contagion. Po dlouhých letech to byl první film, který jsem viděl víc než jednou. celý článek →
Loni tu padlo pár slov, o tom jak jsem se snažil ztišit počítač na absolutní nulu. Jakékoli nevyžádané zvuky, i relativně tichý šelest větráků, sotva slyšitelný pod hudbou ze sluchátek, nesnesu. Začne mě drásat & vysilovat. Není nic krásnějšího, než absolutní ticho, když vylezete na balkón, čučíte… celý článek →
Stává se to nepříjemně často. Nezanedbatelné množství zpráv absorbuji z archaické obrazovky televize. Před internetem trávím 99.97% bdělého času a přibližně 12% spánku, ale přesto mě tam velké zprávy minou a dozvím se je, když náhodou projdu kolem nějaké televize. Třeba to propuknutí koronaviru v… celý článek →

Přesvědčení, že by se všichni měli naučit programovat, se ve velkém ujalo před pár lety, jako řešení mnoha problémů & jako způsob jak si najít lepší práci v nové ekonomice, vydělat tlustý balík stodolarovek. Programování je propagováno jako gramotnost třetího tisíciletí. celý článek →

Jestli jsem se za X let koketování s focením něco naučil, pak to bude nejspíš fakt, že bílá má být bílá a ne šedá. Vím, není to moc, ale musíme být spokojení i s tím málem, co máme. celý článek →
V posledních dnech se moc nemám do psaní. Nějak mě to neláká. Je to hodně práce, příliš mnoho přemýšlení, příliš moc snahy, kterou bych mohl napřít do jiných směrů, třeba do dalšího kola vylepšení doporučovacího systému tady na k47čce. celý článek →
Aby bylo mezi námi jasno: Dívám se na pár internetových pořadů o cyklistice & některé z nich se zaměřují na novinky v technice & technologii jízdních kol. Ale protože těch tech novinek není moc & všechna moderní jízdní kola parametry odpovídají všem ostatním, jde o zaměření převážně jen nominální.… celý článek →

Poeův zákon říká, že na internetu je téměř nemožné rozeznat extrémní názory od jejich parodie. Extrém není možné přehnat dost nato, aby extrémistům docvaklo, že jde o očividnou a do očí bijící parodii. celý článek →
Čas od času si připomenu příběh Threads, pravděpodobně nejděsivějšího filmu o následcích jaderné války vůbec, a porovnám ho, jak sedí na realitu. celý článek →
Teď čtu článek Friend of a Friend: The Facebook That Could Have Been o optimismu počátku milénia, kdy se zdálo nevyhnutelné, že otevřený protokol FOAF (friend of a friend) a sémantický web zcela nahradí uzavřené sociální sítě, a o následném vzestupu facebooku, jehož totální hegemonie tohle postavila… celý článek →
Od posledně došlo k otevření nového úseku cyklostezky. Jde jen něco málo přes kilometr a půl, a i když se teplota držela zlomek stupně nad nulou, bylo tam plno. Někdo jezdil na kolečkových bruslích, někdo venčil psa, někdo se vracel domů. Asi to bude mít něco společného s prostým faktem, že i v… celý článek →

Nemůžu se zbavit jednoho konkrétního pocitu, je zažraný pod kůží tak silně, že svědí, když na něj pomyslím. Rok 2020 je budoucnost; jde o rok, který jsem si nikdy nepředstavoval, zcela se vymykal úvahám, jako slepá skvrna v oku, žádný plán nesahal tahle daleko, ale stalo se to a teď žiju v… celý článek →

