archiv 3/2017
Když už jsem začal s tím, co nesnáším, tak proč v tom nepokračovat? Proč ne? Na ničem přece nezáleží. celý článek →
Na ničem už nezáleží. Všichni jsme svobodní. celý článek →
V posledních dnech jsem na doomsday party blog hodil dva veliké monobloky textu: krvácel a marně se snažil křičet skrz roubík a Následoval by mě, kdybych odešel?. Dohromady mají něco kolem 3000 slov, což je docela dost, mnohem víc, než jsem plánoval v začátcích DPB. Mělo jít o rychlé & zkratkovité… celý článek →
Jedna z věcí, kterou nesnáším, jsou blogy. Ne všechny, pochopitelně, sám jich pár vedu a můj vztah k nim není přímo negativní, spíš je jen ambivalentní. celý článek →
Konečně mám vousy delší než vlasy. Ale nevypadám jako Karl Marx, šel jsem na to z druhé strany. celý článek →

Už jsem tady psal, že jsem začal s doomsday party blogem, kam celkem pravidelně píšu střípky z života několika lidí, kteří ztratili naději. celý článek →
Nejnovější album Versus od pg.lost je asi to nejlepší, co jsem v poslední době slyšel. Track Monolith nemůžu dostat z hlavy & při poslechu mi vždycky začne naskakovat husí kůže. Někdy nemusím ani poslouchat, husí kůže se dostaví jen, když začnu myslet na ty vzletné optimistické linky, které… celý článek →

(Navazuje na včerejší post o pasivitě & úklidu) celý článek →
V poslední době mě láká psát prózu o životě v extrémní samotě. celý článek →
Život bez internetu není zase tak špatný. Aspoň na chvíli. celý článek →
Moje sny jsou čím dál tím násilnější. Třeba ten o tom, jak vyhodíme do vzduchu Pařížskou ulici. Se skupinou anarchistů během noci naplníme sklepy všech luxusních obchodů trhavinami a nad ránem tu jizvu na tváři města necháme explodovat jako moderní Guy Fawkesové, kteří bojují proti gentrifikaci… celý článek →
Na twitteru sleduju jednu osobu, o které ani v nejmenším nepochybuji, že má hypomanii. Její život je jedna nekončící horská dráha, která, jak se zdá, má tendenci jen stoupat výš a výš. Je to panoptikum událostí, z nichž všechny jsou skvělé & nic, ani nepříjemné zranění nebo operace, z téhle… celý článek →
Někdo na twitter nedávno poslal tenhle obrázek: „Když je mini-zhroucení u konce a je na čase smazat příliš dramatické posty.“ To mě naštvalo jako jen málo věcí na světě. Kdybych mohl přes internet praštit člověka, který to vytvořil/poslal, udělal bych to. celý článek →


Další příběh pomsty, který v hlavě nosím už ~8 let. celý článek →
Tenhle blog překročil 10000 slov, trvalo to 38 dnů. celý článek →
Poslední dobou přemýšlím o příbězích pomsty. celý článek →
65daysofstatic v roce 2006 vydali album The Destruction Of Small Ideas. Nepamatuji si z něj žádné konkrétní momenty snad jen s výjimkou The Distant and Mechanised Glow of Eastern European Dance Parties. V paměti mi utkvěl hlavně ten název: destrukce malých myšlenek. celý článek →
Dneska nic. █████ celý článek →
Nejsem šotouš, ale přesto mám k vlakové dopravě kladný vztah (to skoro zní jako „nejsem rasista, ale…“ & █████). celý článek →
Spalující touha něco zažít je hnacím motorem jedné dějové linky Lhářů (na kterých poslední dobou moc nedělám i když bych měl & chtěl). celý článek →
Občas se mi stane, že narazím na někoho, kdo se dívá na The big bang theory s českým dabingem. TBBT nesnáším a na televizi jsem se přestal dívat před eony & eony. Samotná myšlenka televize mi připadá cizí & podivná, místo televize marním čas u internetového videa, což je nejspíš horší. S tím tu teď… celý článek →
Mám rád Prahu a hlavně centrum města. Není to nutně proto, že by působilo příliš přívětivě pro místní. Na mapě se dá nakreslit čára, kdy všechno na západ od této linie není nic víc než glorifikovaný lunapark pro cizince. Jeden z důvodů obliby je, že město je provrtáno průchody a zkratkami, které… celý článek →
Když píšu nějakou fikci založenou na skutečných událostech, úroveň fiktivnosti a reality může být různá, pochopitelně. Někdy jde o relativně přesný popis událostí, tak jak se staly, jindy jde o velice volnou interpretaci – skutečnost je lešením na které navěsím nové akty, reální lidé začnou být… celý článek →
Při čtení Ronsonony So You've Been Publicly Shamed jsem narazil na jednu věc: Existují firmy, které se zabývají správou online reputace. V podstatě se snaží potopit nelichotivé výsledky na googolu a zatlačit je na druhou stránku výsledků, kam se nikdo nedívá, tím, že vytvářejí nový pozitivní obsah. celý článek →
Už je to měsíc, co běží tenhle blog & zatím jsem s ním spokojený. Systém je radost používat: jeden plaintext soubor & jeden skript, udělám jakékoli změny & jeden příkaz všechno nahraje na net, nemusím se přitom srát s redakčním systémem. To se hodí při hromadných úpravách, třeba když si přečtu něco… celý článek →
Když jsem v noci seděl u počítače, poslouchal Attila Ambus ve smyčce a editoval fotky z koncertu Astronautalise, mě to najednou přepadlo: pocit ztráty. Cítil jsem jako kdyby mě dusil obrovský blok měkké gumy, vjem, který nedokážu přesně popsat. Chtěl jsem se vrátit zpátky, zase do přední řady před… celý článek →
Evelyn McHale skončila ve věku třiadvaceti let jako krásná mrtvola s výrazem nebeského klidu ve tváři. Vypadala, jako kdyby spala, kdyby tedy nebyla zabořená do kapoty auta poté, co skočila z Empire State Building. Zanechala po sobě dopis na rozloučenou, který mi trhá srdce: celý článek →