Ta facebooková generace, ta nic nevydrží...

Jazykové okénko opožděně¹ pokračuje. Před nějakou dobou mě socnety obohatily o tento výplod:

2022-03-26 21:57:54 https://twitter.com/PaulRigbywrites/status/1507805319271010317 RT @PaulRigbywrites: I struggle with people who use ‘passed away’ or ‘passed’. They’re bland, cowardly, soulless expressions for the Facebook generation. @CarolineHeffo: I struggle with the words ‘passed away’ instead of ‘died.’ I sympathised recently with someone I know and used the word died. I woke up to a horrendous private message from a member of her family saying how dare I. She hopes I die too.

(Jde o formát plaintextového archivu hypertweeteru. Odpusťte citaci v tomto formátu, nechci na ten pekelný soc-net chodit víc, než je nezbytně nutné.)

Co mě donutilo zbystřit, byla ta narážka na facebookovou generaci, co se nezvládne poprat s realitou. Skoro je cítit, jako kdyby následovalo nevyřčené „ale moje generace je odvážná, chrabrá & nebojí se žádného slova.“ „Ta dnešní mládež“, huláká stařec z houpacího křesla na imaginární kolemjdoucí.

Jak jsme na tom teď v porovnání s historií? Kdyby jen tak existoval nějaký nástroj, který tuhle otázku dokáže zodpovědět. Něco jako ngram viewer.

Četnost výskytu spojení pass away stoupá od roku 1990, (kdy že to vzniknul facebook? 2004) ale ani dnes, v roce 2022, to není nic v porovnání s rokem 1860. Nejde jen o ochablý, zbabělý, bezduchý a bezpáteřní výraz facebookové generace, ale i zbabělý, ochablý a anemický výraz Viktoriánů. Tihle Viktoriáni, jejich stiff upper lip, ti nic nesnesli! Zato my Georgiáni… Lamentace na tu dnešní mládež jsou z větší části nesmysly, výplody fantazie lidí, co si chtějí připadat lepší než plebs. A kdo je lepší cíl, než současná mládež a jejich nesmysly o sociální spravedlnosti, klimatické katastrofě a tak podobně, žejo? Ono přece jen na světě žije obrovská spousta lidí a přiřknout gigantické části z nich vágně definované věkovou kohortou jednu specifickou vlastnost, je bez dat, co to dokládají, poněkud unáhlené.

V poslední době si začínám všímat, že se už nenadává na mileniály, ale na generaci Z. To je na jednu stranu příjemná změna, konečně nejsme příčina všech potíží světa, nejsme zklamáním civilizace, nejste ničitelé tisíciletých tradic a základů západní civilizace a objekt každého vtipu, ok, stárneme a můžeme si jako generační kohorta konečně vydechnout. Na druhou stranu to znamená, že se blíží doba, kdy se z naší generace stane orlojový průvod zaprděných starců, co fandí statutu quo a děsí se každé progresivní změny. V tom okamžiku bude nutné si vybrat s kým táhnout. Naše generace, pomalu se stahující do rakví, nebo mladá nastupující pokolení, zoomeři & další, co přijdou po nich. A říkám to teď dopředu: eventuálně bude nutné změnit loajalitu a začít táhnout s novými ročníky. Staré generace mají tendence zkostnatět a jejich ideály zastarají. Dinosauři najednou hledají ospravedlnění pro své dinosauří myšlenky.

Takže co vlastně říkají tihle dinosauři. Jde o změnu jazyka? Je to skutečně trend nebo jen pár nesouvisejících případů, které se sešly takovým způsobem, že si je náš dinosaur může vyložit tak, aby to podporovalo jeho již existující předsudky? (Říkal někdo motivated reasoning? Nejspíš meluzína houká komíně.)

Tohle je jedna věc, která mě trápí: Jak může člověk pronést jakékoli tvrzení, které má platnost, ani ne univerzální, pouze sahající za osobní zkušenosti? Takovéhle tvrzení může každý snadno vyřknout, ale je pravdivé? Jak moc? Jaké pro ně má důkazy? Jaká data? Můžu říct cokoli, to jo, ale bez podkladů může jít o cokoli ze spektra planá spekulace – lež – ideologický kanonfutr.

Alternativní vysvětlení jsou mnohá: Nikdo nechce přijít tváří v tvář nekonečné smrti a jazyk je nástrojem vyhýbání a zároveň postupného smíření. Třeba slova umřít a chcípnout, obě mají stejný význam – něco, co bylo dříve živé, už není (pining for the fjords & tak) – ale jednu z nich byste nikdy za žádných okolností neřekli o někoho zesnulém prarodiči, žejo? Umřít, zemřít, zesnout, skonat, odejít, opustit, naposledy vydechnout, zanechat. Všechny tyhle eufemismy existují z nějakého důvodu & nejde jen o výstřelky tišící útlocitnost facebookové generace. Tiší to nekonečný strach všeho, co je živé a uvědomuje si, že to tak nebude navždy.

A navíc, někomu to může připadat podivné, jazyk se neustále mění a vyvíjí & je na kolektivním rozhodnutí všech, co je přijatelné a co už nikoli. Slovo je definováno jeho použitím. Když se začne používat jako nadávka, stane se nadávkou. Když se přestane používat jako citlivé označení pro smrt, není jím.

1. Už dlouho nemám motivaci psát na k47čku. Většinu tohohle článku jsem napsal v dubnu 2022 z větší části těsně po tomhle, ale neměl jsem energii ho dolámat & zkorigovat do finální podoby. Takhle to dopadá, když nemám pevně nastavený rytmus jedné aktualizace každých X dnů a motivaci ho udržet. Pravidlo, které poruším jednou, poruším tisíckrát a eventuálně ztratím veškerou motivaci.