V zimě se na kole prý nedá jezdit, protože je zima

Jenže ona žádná zima není…

Znáte to: Někdo si na soc-netech dovolí utrousit cokoli pozitivního o městské a užitkové cyklistice a už mu v komentářích kvákají potrefené husy, že to je čiré bláznovství. V Praze (nebo kdekoli jinde) se nedá jezdit, protože tam jsou kopce prší, je zima, je to nebezpečný pro cyklisty, cyklisti ohrožují ostatní, silnice patří autům a cokoli jinak je součást plánu, který vede přímo ke stalinistickým gulagům. Rád bych, aby tenhle seznam důvodů proč ne byl jen hloupý, přehnaný vtip, ale není. Všechny zmíněné důvody jsem na internetech slyšel z úst konzervativních přizdisráčů. Jde o hluboce konzervativní hlasy, protože v jádru vyjadřují zhruba tohle 'já mám auto a každá změna, která mi připadá, že byť jen o píď sníží moji úroveň komfortu (kterou platí veřejnost mmch), musí být za každou cenu zastavena'. Připadá je důležité slovo. Osobní autodoprava, neefektivní podle všech urbanistických měřítek, doslova sterilizuje města, vykuchává je, činí z nich nikdy nekončící kombinace parkovišť a zón smrti, kdy je největší část veřejného prostoru alokována pro dopravní mód, který je schopen přepravit jen zanedbatelné množství lidí. Asi takhle: chodníky kolem magistrály mají větší kapacitu než magistrála samotná¹ . V této situaci, každá změna, která nás vede od závislosti na osobních ocelových krychlí na kolečkách a masivních dotacích pro ně, představuje změnu k lepšímu a to i pro samotné automobilisty. Čím víc lidí využívá ostatní módy přepravy, tím menší provoz na silnicích. Ale když je někdo zvyklý na privilegium, každý krok k rovnosti, působí jako útlak.

V téhle situaci dává smysl podporovat užitkovou cyklistiku – infrastruktura je levná, zabere jen zlomek prostoru v porovnání s auty, má vysokou kapacitu, provoz na ní je tichý, neprodukuje zplodiny, vede k lepšímu zdraví lidí a šetří peníze. V Nizozemí cyklistika ročně zamezí asi 6500 úmrtím, lidé díky ní mají o půl roku delší život a koresponduje s benefity v objemu 3% HDP.

To ale pro člověka v autě nic neznamená, tím spíš, když je zapleten do stupidních kulturních válek a auto spojil se svou identitou a stalo se pro něj symbolem statusu. Jakýkoli krok mimo rytmus motorové dopravy představuje útok na jeho identitu a proto je nutné se bránit.

V tomhle duchu jeden osvícený génius na twůteru komentoval možnost rozšíření cyklistiky v Praze slovy „hlavne ked snezi a je minus 10“.

Ale no tak, kamaráde, takhle se ztrapňovat na internetu, kde to všichni uvidí. Asi takhle: Když sněží, řidiči čekají, že vozovky budou relativně svižně upraveny, žejo? Proč by to mělo být jinak pro cyklo-infrastrukturu, která zabírá méně místa a má větší kapacitu? Dále: když je zima, vem si pořádné rukavice a bundu a budeš v pohodě. Nebo nejeď na kole, svět se neboří. A za třetí: Deset pod nulou? Taková klendra je jen velice velice, velice zřídka.

A já to vím velice dobře, protože za oknem mám tepelný senzor, který mi víc než rok měří teplotu a každých 10 vteřin ji zanese do tabulky. Proto vím, že se teplota držela pod -10 stupňů 0.3454 % z posledního půlroku, což, jak říkal už Shakespeare, je hovno hovno nic.

Ten výše zmíněný komentář, se opírá o dojmy založené na klišé (sníh a zima, kolo verbotten), které zní pravdivě (někdy sněží, někdy je zima) a to stačí, aby je někdo použil k ofenzivě. (Kulturkrieg konzervativci říkají, že pravdu nezajímají tvoje pocity, ale jsou to oni, kdo primárně argumentuje na základě pocitů a kdo ignoruje jakoukoli pravdu, realitu, objektivitu a dekády výzkumné činnosti.) Zní pravdivě, ale je skutečně pravdivý? Do jaké míry?

Vzal jsem teplotní data za posledního půl roku, přesněji 182 dnů, a začal se v nich vrtat, abych kvantifikoval, jaká zima v těch našich krajích skutečně panuje.

Měření mám za 97.2% posledního půlroku (někdy vypadl proud, jindy se měřící aparát rozbil). Teplotní čidlo mám relativně blízko zdi, takže vyzařování tepla může výsledky mírně zkreslit, na druhou stranu Cela, v porovnání s Prahou, leží podstatně výš a je tu konzistentně nižší teplota. Plus Praha je jeden velký tepelný ostrov, kdežto tady u mě, se nic takového neděje.

S touhle malou preambulí můžu zveřejnit tabulku kolik času se teplota pohybovala pod danou celsiovou mezí. 19% posledního půlroku teplota klesla pod nulu, 3% času pod -5 °C a celých 15 hodin z posledních 4368 se skutečně propadla pod -10 °C. Jako jo, měli jsme zimu, ale rozhodně nebyla tak krutá, jak by se nám KP snažili namluvit.

Nicméně tahle data jsou zkreslená. Jsou skutečná, odpovídají realitě za oknem Cely, jen nejsou úplně užitečná. Kdy je největší zima? Někdy mezi čtvrtou v noci a rozedněním. Kdy lidé budou používat kola k užitkové dopravě? Nejspíš během ranní a odpolední špičky, 7:30 – 9:30 a 16:00 – 18:00.

S tímhle na mysli můžu vzít ta stejná data a podívat se na ně z jiného úhlu: Místo měření kolik celkového času se teplota drží pod určitou mezí, můžu shrnout jaké jsou teploty během dvou dopravních špiček a kolik cest, kdybych jezdil za poslední půlrok každý dem tam a zpět, bych absolvoval v jaké zimě. Celkem by šlo o 364 cest (půl roku, včetně víkendů).

V teplotě pod -10 stupňů bych absolvoval jednu cestu a to jen, pokud bych měl smůlu. Zima existuje, to jo, ale není tak strašlivá, jak KP prohlašují.

Tímhle zakončim dnešní litanii. Onen chlápek, co tohle celé nastartoval, jen blábolil, chtěl se dobrat předem danému závěru (kola špatenka) a tak si z prstu vycucal argumenty, kterým věřil, že jsou skutečné, i když nejsou, které zní dostatečně hrozivě, i když nejsou pravdivé, a které ho pohladily na duši, protože potvrzovaly to, čeho chtěl dosáhnout, i když jde o spekulaci. Věřím, že je to pravda, tak to pravda musí být. Motivované uvažování & tak podobně.

Jo a když není možné na kole jezdit v zimě, řekněte to prosím obyvatelům finského města Oulu

1. Počítejte se mnou: Podle dopravní ročenky magistrálou v úseku Wilsonovy ulice projede denně 83000 aut. Dle stejné ročenky je největší špička mezi 16. a 17. hodinou, kdy jede 7% denního provozu. Z toho můžu odvodit, že v té hodině magistrálou projede 5810 vozidel. Průměrná obsazenost auta činí 1.3 člověka a tedy jde o maximum 7553 lidí za hodinu. V tom úseku je magistrála rozpůlená a tak kolem ní vedou 4 chodníky a budu odhadovat, že celkem mají šířku 3.5m jako jeden pruh (i když reálně budou širší). Dle tohohle se jením pruhem protáhne 15000 chodců za hodinu, 2× tolik co maximálně projede po magistrále, která je mnohem širší.