Dobrodružství numismatiky
Žiju divokým nespoutaným životem. Třeba nedávno jsem měl v peněžence hromadu korunových mincí & napadlo mě, co kdybych posbíral kolekci jedné koruny z každého roku, 1993 – 2023. Jen 1kč-ových, pochopitelně, jinak by to bylo moc drahé. Je jich jenom třicet, jak těžké to může být? (Říkám: Naprostý hedonismus. Zastavte mě někdo.)
Na webu České národní banky se dá najít přehled kolik mincí daných denominací bylo vyraženo v jednotlivých letech a kč mincí sjelo z výrobních pásů celkem 740 milionů – maximum v roce 1993 (102 milionů) a minimum v roce 2005 (jen 17 tisíc).
(Zarazilo mě, že v roce 1993, kdy Republika vstoupila do svého finálního stadia, na každého člověka průměrně připadlo jen ±deset korunových mincí – naprosto miniaturní množství.)
Otázka: kolik mincí bych musel probrat, než bych nasbíral celou sérii 1993 – 2023?
Kdybych věděl, co dělám, mohl bych provést pár elegantních manévrů aplikované statistiky a spočítat to. Protože nevím, napsal jsem maličký program, který simuluje sběratelskou aktivitu (kód může vypadat neohrabaně, ale má svůj smysl – prohnal jsem ho perfem a optimalizoval všechna úzká hrdla). Nasimuloval jsem deset tisíc pokusů sesbírat třicet ročníků & výsledky jsou následující (osa x zobrazuje jednotlivé pokusy, osa y vyčísluje kolik mincí bych musel prohrabat):
S průměrným štěstím by mi rukama muselo projít padesát tisíc korun, ale kdybych měl jen trochu smůlu, tak i hodně přes sto tisíc.
Ve skutečnosti je to ale mnohem horší. Staré ročníky mincí nízkých nominálních hodnot zcela zmizely z oběhu. I když původní emise proběhla ve stovce milionů kusů, ty za třicet let zapadaly za naše kolektivní gauče a ztratily se pod kolektivními almarami. I když by jich podle statistik mělo být hodně, nejsou běžně k vidění.
A jiné mince na tom nejsou o moc líp. S narůstající hodnotou klesá počet nutných kusů, ale jen minimálně. Mediánový pokus s padesátikorunami: 27218 mincí.
Exkurzi do světa sbírání mincí odložím █████