hyper-makro se levným objektivem

Tohle je velice impresivní.

'Další fotky pavouků, co na nich může být tak zajímavého?' Můžete ptát hypotetický čtenář. 'Takových tu bylo už tisíc.' To ano. Za pozornost stojí jen ten maličký detail, že tyhle jsou téměř neořezané. Vidíte je ±tak jak se zobrazily na povrchu senzoru. Osekal jsem jen mírně kraje fotek, aby měly lepší kompozici, ale jinak je tohle téměř plný rozměr.

Za pravé makro se považuje zobrazení 1:1, kdy se objekt velký 1 cm promítne jako 1 cm obraz na povrch senzoru nebo filmu. Pro ty dnešní fotky jsem na asi 4 cm makro trubek přilepil obrácený širokoúhlý 28mm beroflex (čím širší, tím víc při převrácení zvětšuje) a na 3.6 cm široký senzor se vešla scéna jen 1.5 cm na šířku. Ve finále to tak dává více než dvojnásobné zvětšení.

Obvykle makrofotím s klasickou padesátkou nasazenou na delších trubkách, která nemá tak značné zvětšení & fotky musím ořezávat, někdy drasticky. Ale nová kombinace má tak úctyhodné přiblížení, že ani tohohle maličkého pavouka není třeba skoro nijak osekávat. Kdybych fotku dobře zkomponoval, mohl bych ji nechat beze změny. To je něco nezvyklého. Dřív mi stačilo jen dostat zaostřeného brouka někam na snímek a o zbytek se postaral darktable.

A ten beroflex mě kdysi stál jen čtyři nebo šest stovek, ne úplně špatný poměr cena/výkon.

Má ale několik nedostatků: hloubka ostrosti je naprosto minimální, což je celkem normální pro makro s gigantickým zvětšením (podívejte na posledního pavouka: zaostřený je jen ten zlomek milimetru kolem očí, zbytek je zcela rozpitý), každé smítko prachu na povrchu čočky zanechá na fotce černou tečku & všechno to vyretušovat dá práci + nakonec optická kvalita není nijak extrémní. Jde o levný objektiv & ždímám z něho absolutní maximum.