Zničte všechny SUV, rozmlatťe je kladivy a zapalte jejich vraky
Dnešek v kostce: neustálý stav finální paniky blížícího se konce dnů, ale na druhou stranu jsem se dozvěděl, že existuje kolektiv guerilla vypouštěčů duší Tyre Extinguishers, co cílí na SUV a jiné tanky maskující se za auta pro civilisty. Jejich politický cíl je jasný: SUV jsou vražedné nástroje, které zabíjejí planetu rychleji než ostatní obýváky na kolečkách a zabíjejí chodce a cyklisty rychleji než jiná rozumnější vozidla a nikdy, vůbec nikdy, nejsou nutná, tím spíš ve městě. Za sebe můžu říct, že jsem se do jejich cause célèbre zamiloval. Jen víc, víc, víc. Vypusťte všechny duše, nažeňte banální strach do duší střední třídy.
Ona je na tom celém vtipná jedna věc: jde o klasickou přímou akci, ale přesto není nutné vypustit jedinou duši, stačí dosáhnout stavu, kdy eventualita vypuštění duše bude ležet na spodku mozkovny dostatečného množství lidí, aby se podvědomě odklonili od koupě obrněného vozidla, co se vydává za osobní auto, a místo něho zvolili něco rozumnějšího & méně vražedného. Když se tak stane, vypouštěči vyhrají. Jejich kampaň nese ovoce.
Jak se dalo čekat, automobilový komentariát se projevil jako rozumný, klidný a racionální účastník debaty o klimatickém kataklyzmatu, který se na nás valí jako lavina smrti. Komentáře běžně naznačují, že si vypouštěč koleduje o kulku do lebky nebo aspoň extrémní dávku fyzického násilí. Rozumní. Klidní. Racionální. Jako vždy.
Já to chápu. Řidič nemá rád, když mu někdo hmatá na jeho symbol statutu. Tím míň to má rád, když je mu tak naznačeno, že volbou téhle konkrétní ocelové krychle zabíjí planetu o hodně rychleji, než kdyby si pořídil o něco menší ocelovou krychli. Zpráva je jasná: Ty osobně jsi vrah. Jsi bezohledný zabiják, klimatický terorista, co si koupil vozidlo, zcela nevhodné pro podmínky v nichž bude užíváno, nebezpečné pro ostatní, chodce a cyklisty, jen aby ses cítil jako pán, co si sedí ve svém tanku, několika tunách oceli a připadá si bezpečně izolován od okolního světa podřadného plebsu. Chápu, ale na druhou stranu jsou všechna obvinění pravdivá. Jsi vrah a můžeš si nasrat (jak říkali antičtí klasikové). Planeta umírá, ale ty musíš mít gigantický kompenzátor.
Nevím jestli jsem to někde už zmiňoval, ale letos do mě na kole nabouralo auto. Naštěstí nešlo o kolizi v extrémně velké rychlosti, protože jinak bych teď jezdil na vozíčku. Měl jsem přednost, ale to je člověku k hovnu, když se mu během kolize oddělí obě dolní končetiny, žejo. Jak se říká: při srážce cyklisty s autem řidič přijde o řidičák, ale cyklista přijde o život. Nicméně — první myšlenka, co se mi prohnala hlavou v okamžiku nárazu bylo, že na tvaru kapoty záleží. Ta rozhodne o životě a smrti. Do mě najelo rozumné auto, byla to nejspíš nějaká škoda-něco-něco, které mělo kapotu nízkou a zaoblenou a tak jsem se na ní navalil, což absorbovalo energii a rozložilo síly. Pořád jsem dostal šlehu do nohou, odletěl jsem, přední kolo si odneslo neopravitelnou osmičku, pár týdnů jsem měl bolesti holeních kostí, prodělal rentgen a vyšetření jedné fantastické doktorky. Ale kdyby do mě najelo SUV, byl byl to konec. Zvednutá kapota, s rovným předkem je jako zeď, co člověka sejme a předá mu všechnu kinetickou energii; žádné křivky, žádná absorbce, jen náraz a smrt. Extrémem by pak byl cybertruck, nebo jak se jmenuje ta polygonální monstrozita od tesly – kolmé čelo a ostrá hrana; člověka sejme a seřízne.
To je jeden z mnoha, mnoha důvodů proč k SUV nechovám žádné sympatie. Vypustit jejich duše, nebo jen pohrozit eventualitou vypuštění duše, představuje minimální nepříjemnost v životě vlastníka tanku, co shodou okolností může na silnice. Jak malé přirození člověk musí mít, aby si pořídil takhle gigantické vozidlo?
Já sám se do měst, zvlášť poté, co se setmí, dostanu jen zřídka; žiju v periferní noclehárně, bývalé vesnici, která se změnila na enklávu Prahy; ale vy, co tepnami měst korzujete běžně, vaše je noc a vaše je budoucnost, vypusťte pár duší, atakujte SUV, vypusťte je dokud nejsou ochablé, měkké a impotentní, protože vaše zbraň není povolený ventil, ale strach, že povolen může být.
Jo a když se bavíme o klimatické katastrofě a dekarbonizaci, ve Švýcarsku
dokončili stavbu gigantické vodní elektrárny Nant de Drance. Výkon 900
MW, kapacita 20 GWh. Pro porovnání naše Dlouhé Stráně mají výkon 650 MW, ale
kapacitu jen titěrných 3.7 GWh. Dlouhé stráně můžou jet naplno 5.5 hodiny,
zatímco švýcarský nováček pojede 22 a něco hodin & přitom rozsvítí o 50% víc
žárovek LEDek. Tohle je solidní kapacita vodní baterie, která
překlene víc než jeden den – něco čeho potřebujeme co nejvíc v budoucnosti
poháněné obnovitelnými zdroji energie.