k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ 🞄⬤🞄 | twitter RSS
««« »»»

Inventura nemocí 2020 - 2022

5. 4. 2022 — k47

Jak se má si­tu­ace v prv­ních mě­sí­cích tře­tího roku pan­de­mie? Ne­zmi­zela. Ne­skon­čila. Stále trvá. Pro­bublává po­pu­lací ne­ná­padně, zá­keřně, okra­jově, přesto stále pro­bublává. Po­dí­vejte se, jak jsme na tom byli 5. dubna mi­nu­lého roku a co se pak stalo v říjnu? Zatím se ale si­tu­ace uklid­ňuje. Už je to nějaký ten pátek, co i Viet­namci ve svých krám­cích od­lo­žili roušky. Ne já. V po­slední době mám nějaký vy­tr­valý kašel. Nic straš­ného, přesto se po­hy­buje na té úrovni, kdy není úplně tri­vi­ální, přesto se nedá úplně ig­no­ro­vat & ve vý­sledku je jen po­ně­kud otravný.

Při téhle pří­le­ži­tosti bych chtěl pro­vést in­ven­turu one­moc­nění za po­slední dva & kus roku: Za tuhle dlou­hou dobu jsem byl ne­mocný jen jednou, někdy na za­čátku roxu 2021. Když říkám ne­mocný, myslím tím ten stav, kdy se cítíte mi­zerně a tou­žíte jen strá­vit den v po­steli, abyste měli čas a pro­stor na se­be­lí­tost; hrdlo, nos & chřtán se stane ne­přá­tel­ským územím s nímž ne­chcete mít nic spo­leč­ného. Tohle v mých kni­hách beru jako stav ne­mocný, aspoň co se běžné re­spi­rační in­fekce týká & to mě po­tkalo jen jednou. Ob­vykle mě pří­roda & mstivý kosmos tímhle stavem oblaží ně­ko­li­krát do roka, ale teď, v době pan­de­mic­kého krytí, kdy jsme se všichni ko­lek­tivně sna­žili za­sta­vit viry na­pa­da­jící de­chové trubky, jen jednou za dva roky. Není divu, že se nám po­da­řilo vy­hla­dit chřip­kový kmen B/Ya­ma­gata.

Kromě toho, co se pa­ma­tuji, jsem jeden oka­mžik minulý rok cítil, že na mě něco leze. Půl dne jsem si při­pa­dal jako před pro­puk­nu­tím nemoci, kdy večer po­zo­ru­jete první škrá­bání v krku s tím, že se to druhý den pro­jeví naplno, jen se nic ta­ko­vého ne­stalo. Pocit zmizel s pří­cho­dem dal­šího rána. A pak až teď tenhle vy­tr­valý chr­chel nízké in­ten­zity, který nijak ne­vy­sává mojí (samu o sobě li­mi­to­va­nou, pravda) ži­votní ener­gii.

Takže dva roky & tři měsíce do sto­leté pan­de­mie jsem méně ne­mocný než kdy­koli dřív. Nevím, jak vám, ale mě by se líbilo, kdyby to tak zů­stalo i nadále.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz