k47.cz

mastodon twitter RSS
««« »»»

Inventura nemocí 2020 - 2022

5. 4. 2022 — k47

Jak se má situace v prvních měsících třetího roku pandemie? Nezmizela. Neskončila. Stále trvá. Probublává populací nenápadně, zákeřně, okrajově, přesto stále probublává. Podívejte se, jak jsme na tom byli 5. dubna minulého roku a co se pak stalo v říjnu? Zatím se ale situace uklidňuje. Už je to nějaký ten pátek, co i Vietnamci ve svých krámcích odložili roušky. Ne já. V poslední době mám nějaký vytrvalý kašel. Nic strašného, pohybuje se na té úrovni, kdy není úplně triviální, přesto se nedá úplně ignorovat & ve výsledku je jen poněkud otravný.

Při téhle příležitosti bych chtěl provést inventuru onemocnění za poslední dva & kus roku: Za tuhle dlouhou dobu jsem byl nemocný jen jednou, někdy na začátku roxu 2021. Když říkám nemocný, myslím tím ten stav, kdy se cítíte mizerně a toužíte jen strávit den v posteli, abyste měli čas a prostor na sebelítost; hrdlo, nos & chřtán se stane nepřátelským územím s nímž nechcete mít nic společného. Tohle v mých knihách beru jako stav nemocný, aspoň co se běžné respirační infekce týká & to mě potkalo jen jednou. Obvykle mě příroda & mstivý kosmos tímhle stavem oblaží několikrát do roka, ale teď, v době pandemického krytí, kdy jsme se všichni kolektivně snažili zastavit viry napadající dechové trubky, jen jednou za dva roky. Není divu, že se nám podařilo vyhladit chřipkový kmen B/Yamagata.

Kromě toho, co se pamatuji, jsem jeden okamžik minulý rok cítil, že na mě něco leze. Půl dne jsem si připadal jako před propuknutím nemoci, kdy večer pozorujete první škrábání v krku s tím, že se to druhý den projeví naplno, jen se nic takového nestalo. Pocit zmizel s příchodem dalšího rána. A pak až teď tenhle vytrvalý chrchel nízké intenzity, který nijak nevysává mojí (samu o sobě limitovanou, pravda) životní energii.

Takže dva roky & tři měsíce do stoleté pandemie jsem méně nemocný než kdykoli dřív. Nevím, jak vám, ale mě by se líbilo, kdyby to tak zůstalo i nadále.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz