Milion nohou

Pokud jste arachnofobik, okamžitě opusťte tuto stránku. Opakuji: opusťte stránku, zahoďte telefon, zabouchněte notebook, vytrhněte počítač ze zásuvky a utíkejte. Tohle není pro vás.

Teď, když jsme odehnali pavoukostrachaře, můžeme se věnovat hlavnímu chodu: třesavkám. Určitě je znáte: osm dlouhých nohou, maličká těla, když se bojí začnou se třást ve svých sítích a jsou všude. V dílnách, v kůlnách, v garážích, ve vitrážích, ve sklepích a v podkrovích. Jde o synatropní druh, kterému se zamlouvá komfort lidských obydlí. Zrovna teď, v okamžiku kdy píšu tyto řádky, nade mnou jeden nečinně čeká ve své neviditelné síti. Kde se klene střecha nad hlavou, tam bydlí i tihle osminožci.

Jednoho jsem si všimnul na záchodě, utkal síť v rohu u stropu, všechno v pořádku, od teď je to jeho roh, já ho nepotřebuju. Vypadal jenom poněkud větší, než bývá obvyklé. Může to být nějaký neobvyklý druh. To jsem si říkal pokaždé, když jsem na něj civěl, dokud jsem se na něj nepodíval pořádně zblízka. A hele: Je to matka se snůškou dětí. Jen se podívejte na všechny ty nohy.

Zajímavé, jak jednotliví pavouci přistupují k mateřství. Jeden druh vyprodukuje vak vajíček a zmizí, jiný potomstvo nosí s sebou dokud se další generace nevylíhne a ze snůšky vajíček se nestane maličký chomáč nohou. Jo, příroda může být krásná. Teda aspoň pro ne-arachnofobiky.