Gastroenteritida

Posledních pár dnů mi není příliš do zpěvu. Zdravotně.

Wikipedie pro mě má dvě zprávy. Jednu dobrou a jednu špatnou. Ta dobrá je, že gastroenteritida většinou trvá méně než 2 týdny. Ta špatná: dva týdny jsou pořád velice dlouhá doba. Jo, po večerech se teď bavím explozivním vyprazdňováním útrob, přes den se jen cítím mizerně & bez života. Není to skvělé, ale není to ani strašné.

Gastroenteritidu nejčastěji způsobují viry, ale můžou ji vyvolat i bakterie, plísně nebo paraziti. Nikdo v okolí nevypadá, že by byl oblažen mým darem, tak laicky tipuju, že jsem asi snědl něco špatného. No nic.

Zajímavé ale je, co wikipedie praví o doporučené stravě ve dnech žaludečňostřevní pohotovosti. Dříve doporučované kombo banánů, rýže, jablečného protlaku a chleba, je k ničemu. Neposkytuje kompletní výživu a nemá žádný vliv na zkrácení symptomů. Postup se nedoporučuje už v tomhle dokumentu CDC z roku 2003 (i když výslovně mluví o dětech). Takže to, co říkaly naše matky & otcové nebudou stará moudra, ale zastaralá moudra.

Klinika Mayo doporučuje: hodně tekutin (minus kafe & chlast), polotuhá & nízko-vlákninná jídla + vyhnout se pár drobnostem jako mléčné, tučné & nebezpečně kořeněné věci. Podle mého to vypadá, že všechny pokrmy, ze kterých se člověk neposere, když je zdravý, budou více méně ok.

A ještě dodávají: Consider taking probiotics. I když není jasné, jestli to zkrátí průjmovou epizodu.

Wiki stránka probiotik začíná nadějně:

Probiotics are live microorganisms promoted with claims that they provide health benefits when consumed, generally by improving or restoring the gut flora.

Ono „promoted with claims that they provide“ není to samé co prosté „provide“.

O něco níž v článku se píše:

As of 2019, the European Food Safety Authority has rejected all petitions by commercial manufacturers for health claims on probiotic products in Europe due to insufficient evidence for a cause-and-effect mechanism for benefit, thus inconclusive proof of effectiveness. The European Commission placed a ban on putting the word „probiotic“ on the packaging of products because such labeling misleads consumers to believe a health benefit is provided by the product when no scientific proof exists to demonstrate that health effect.

Takže ono ani není možné nalepit „probiotikum“ na obal, protože to implikuje léčivé vlastnosti a protože pro ně nemáme důkazy, šlo by o klamání zákazníků. Pěkné.

Probiotika mají pozitivní účinek v několika extrémně specifických situacích (průjem vyvolaný antibiotiky, které vybily střevní bakterie), ale kromě nich je to placebo efekt, marketing a marketing na placebo efekt.

Závěr analýzy od Cochrane mluví za své:

Probiotics probably make little or no difference to the number of people who have diarrhoea lasting 48 hours or longer, and we are uncertain whether probiotics reduce the duration of diarrhoea.

Takže co bych měl dělat? Nežrat jako popelnice a počkat, než to přejde.