Wikipedické faktoidy #10

Dlouho jsme tu neměli pořádnou dávku wikipedických faktoidů, co?

• Never event je označení události během lékařské péče, která by se nikdy neměla stát. Jde o očividné omyly, jimž se dá a musí předcházet: Předměty omylem zapomenuté a zašité v těle pacienta, operace na špatné části těla nebo rovnou na jiném člověku, novorozeně přidělené nesprávné matce nebo péče poskytovaná někým, kdo se za doktora jen vydává. Něco v tomhle duchu. On je skoro zázrak, že chirurgové v lidech nenechávají něco každou chvíli. Nekonečná moudrost wikipedie praví, že během typické operace se použije 250-300 chirurgických nástrojů. Já když mám na stole víc jak pět, šest věcí, začínám se ztrácet. Doktoři jich mají stovky a nejhorší varianta není, že se někam ztratí pár šroubků, ale že skalpel udělá díru do ledviny pacienta, když poprvé vstane na vlastní nohy. Wiki hlásí, že těchto případů může být jen v USA 1500 ročně. Au.
• Tadoma metoda dorozumívání pro lidi, kteří jsou hluší a slepí zároveň. Hluchoslepý člověk položí palec na rty mluvícího, prsty na linii čelisti, malíček snímá vibrace hrdla a doslova citem odezírá ze rtů. Jak jinak to udělat? Sluch a zrak jsou v mých knihách dva hlavní smysly a nechci si ani představovat život bez nich. Bylo by to jako být uzavřen ve smyslové kleci, uvnitř bují vědomí, ale spojení s okolním světem je mlhavé, odříznuté.

  Steven Hawking také ztrácel spojení s okolím. Mohl trochu používat jednu ruku a tak mohl na počítači volit slova, posléze syntetizovaná jeho proslaveným hlasem. Postupně ale ztratil i toto pouto s vlastním tělem a tak i s ostatnímu. Pak komunikoval za pomocí snímání svalů tváře. Zbývalo mu méně a méně, ale přesto lidé kolem něho našli způsob, jak i na tom málu vystavit komunikační kanál.

  Co jiného člověku zbývá? Alternativa neexistuje. Musí využít prostředky, které má, byť jsou omezené. Je to v jádru velice inspirativní — postavit se čelem lhostejnosti kosmu a zužitkovat poslední vlákno spojení, která nás poutá ke světu.

• Locked-in syndrome popisuje stav uzamčení, kdy se pacient nachází vědomí, vnímá své okolí, ale kvůli kompletní paralýze příčně pruhované svaloviny nemůže komunikovat jinak, než pohybem očí. Představa vězení vlastního těla je pro mě nefalšovaný horor.
• Kim Peek byl savant s pamětí tak fenomenální, že si dokázal přesně vybavit 12000 knih. Dovedl číst dvě stránky najednou, levým okem četl levou, pravým pravou a pamatoval si obě. Jeho nadlidská schopnost multi-task čtení byla spojena s nezávislostí mozkových hemisfér. Vrozená vada způsobila, že spojení mezi nimi chybělo a obě poloviny byly do určité míry nezávislé.
• Split-brain je jméno pro stav, kdy jsou nervy spojující poloviny mozku přerušeny buď přirozeně nebo operačním zákrokem. Dual consciousness pak označuje nepotvrzenou teorii, že v takovém mozku můžou existovat dvě nezávislá vědomí. Tohle je další horor z něhož mi trne. Fakt, že teď existuje v mé hlavně druhá entita, druhý člověk, zcela mimo moje vnímání, sám, bez kontaktu s tělem a s omezenými smyslovými vstupy. Naprostá, nefalšovaná hrůza. Je to zase ta myšlenka být uvězněný v těle nad nímž nemáme vládu, tady navíc není jenom naše, ale sdílíme jen malý kout prostoru jako nezvaný host, zapomenutý stopař v kufru auta. Děs. Absolutní děs. Nutí to k přemýšlení o vědomí a identitě, hlavně tedy jestli vědomí jako takové můžeme považovat za atomickou entitu, zdali nejde o komplikovanou iluzi, kdy myriáda řezů má za to, že oni jsou to hlavní vědomí, ale jen jejich kooperace a tok informací vytváří ten přelud. A pak taky, že jde o slepou větev, že přemýšlet o vědomí jako něčem, co nějakým způsobem existuje, nemá smysl, že jde o emergentní jev.
• A nakonec na odlehčení od existenciální nejistoty: Jungmann pro překlad Miltonova Ztraceného ráje vytvořil řadu novotvarů, která se ujala a dnes jsou běžná jako špína: dech, dav, dráha, látka, kolmý, mlčet, následovat, obřad, ohromný, panovník, ples, popud, předmět, přelud, příroda, prohlížet si, střed, touha, tvar, výspa, zabývat se, zbožňovat, zdroj, znak. (Tenhle faktoid je na české wiki bez citace.)