k47.cz

mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Vtip

23. 10. 2021 — k47

Asi takhle: před nějakou dobou jsem na soc-netch udělal vtip, nebyl jsem si jistý, jestli bude nutně pochopen, jak byl zamýšlen & po krátké době jsem ho smazal. Etuda skončila, přesto to ve mě hlodalo. Mojí celkovou strategií je, že když už nepomáhám, tak se aspoň snažím nebýt aktivně destruktivní. Tady jsem si ale nebyl jistý, jestli jsem skromné mety vůbec dostál.

Ok, teď ten vtip: Existují jen dvě pohlaví: CISC a RISC.

V závislosti na svých znalostech si to člověk může přeložit jako 'existují jen dvě pohlaví/gendery a všichni lidi, co říkají něco jiného jsou blázni a nebezpeční progresivní levicoví extremisté' nebo 'striktní dualita je zjednodušený pojem, který mohl být užitečný, ale nedokáže plně postihnout realitu ve všech detailech.' Jistě taky cítíte, že se oba významy poněkud rozcházejí. Záleží jen, jak moc se člověk vyzná v historii & vývoji procesorových architektur od osmdesátých let do dneška.

Kdyby někdo tápal, měl jsem na mysli variantu číslo dvě jako štouchnutí do žeber esencialistů, kteří popírají variabilitu lidské existence a přiznávají existenci jen toho, co se vejde do kolonky formuláře a/nebo co přesně odpovídá učivu prvního stupně základní školy.

CISC a RISC dnes už nic neznamená, v osmdesátých letech možná, jako princip návrhu procesorů, který se radikálně odlišil od statutu quo své doby. V těch letech rozdělení na CISC a RISC – complex instruction set computerreduced instruction set computer – dávalo smysl. RISC se objevil na scéně jako protiproud opulentních a barokních CISC procesorům s velice prostou myšlenkou: Zjednodušíme, co každá instrukce dělá, práce na jednotku bude méně, ale můžeme je sekat rychleji, pipelinovat je a jednodušší návrh dekodéru dovolí omezený rozpočet tranzistorů použít tam, kde to bude co nejefektivnější.

Co se od té doby změnilo? CISC defakto neexistuje. x86, dávaná jako příklad CISC architektur, je nejméně CISC ze všech CISCů, počet tranzistorů se zvedl 100000×, většina jich stejně padne na cache paměti a interně fungují na stejných principech jako RISCové modely. ARM, RISC-V, x86, POWER, Z, uvnitř jsou to všechno out of order mašiny, jež architektonickou instrukční sadu překládají na interní μ-operace. Aspoň všechny výkonné modely, které sjely z výrobních linek za posledních dvacet let. Když říkám výkonné, mám na mysli všechno od telefonůsuperpočítačům.

CISC nebo RISC jako centrální princip, který plně definuje procesor, už neexistuje. Záleží na konkrétních detailech ISA a jejich implementace v křemíku. Svět není černobílý a dané architektonické postupy jsou nasazovány v situacích, kdy to dává největší smysl – efektivita, velikost procesoru, rychlost, takty, IPC. CISC a RISC představují zoufale nekompletní kategorizaci, která se vrací k prastarým ideálům, jež dnes nic neznamenají a mnoho neříkají o daných architekturách a jejich mikroarchitektonické implementaci.

Teď je doufám nade všechny pochybnosti jasné, co přesně jsem měl na mysli.

Ale pokud někdo o pár dekád zaostal ve znalostech o tomhle tématu a/nebo otázkách lidské sexuality a identity, mohl by nabýt falešného dojmu, že jsem hrozný člověk. To nikdy nesmím dopustit.


+1: PZ #1, PZ #2

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz