k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Uvařen ve vlastních krovkách

10. 5. 2021 — k47

Pozoruhodné jak rychle počasí přešlo od „ráno mi mrzne rypák“ přes „jaký krásný den“ k „svět je v plamenech a když vylezu mám pocit, že mi samovolně mi vzplanou oční rohovky“. Připadá mi, jako kdyby se to stalo v jeden jediný den.

Prostředí se kvapně změnilo v nehostinnou výheň, obzvlášť na asfaltovém balkoně Cely, kde sedávám vždy maximálně patnáct vteřin v kuse, přesně tolik, než se neodvratně dostaví rakovina kůže. Když jsem se nedíval během toho bezpečného intervalu, na parapetu musel přistát tento brouk a ve zlomku vteřiny se na rozpáleném plechu uvařil ve vlastních krovkách. Zpočátku vypadal jen jako poslušný makro-subjekt, který s sebou moc necuká. Nic zvláštního, spousta hmyzu a pavoukovců bývají poměrně laxní. Šťouchnul jsem do něj, ve snaze vyvolat aspoň nějakou aktivitu, ale ukázalo se, že je to ex-brouk, pining for the fjords & tak podobně.

kvapník obecný

Jinak nejspíš jde o kvapníka obecného. Nejspíš. Encyklopedie přetékají černými více/méně oválnými brouky. Někdy doslova.


Dodatek: Nespokojen, jak makro fotka v přímém slunci vypadá jsem vytáh' broukovu ohyzdnou mrtvolu, dal ji pod blesk se softboxem a podívejte na to. Chitinová čerň v sobě má fantastický efekt olejové skvrny.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz