k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Stát se virem

14. 6. 2021 — k47

Znalost je mocný nástroj, ale znalost jen částečná se stává nebezpečnou hračkou.

Ok, asi takhle: Četl jsem nějakou diskuzi nad tím, jak se nedávno Linus Torvalds vyjádřil, že bychom se měli nechat očkovat.1 Někdo tam obhajoval potenciální, eventuální a teoretické hrozby RNA vakcín, které prý můžou ovlivnit a přepsat naší DNA. Mluvil o retrovirech (nejznámějším z nichž je HIV), které za pomocí reverzní transkriptázy přepisují své RNA do DNA a to pak včlení do našeho genetického kódu. Když si člověk přečte tuhle jednostrannou výpověď a zevrubně ji ověří na wikipedii, skoro to vypadá, že tu nějaké riziko může být. Skoro. Kusé informace do sebe jakoby zapadají. Dávají jakoby smysl.

Ale v tom spočívá problém částečných znalostí. V tomto případě odhalují (ať už úmyslně nebo náhodou) jen tolik, aby se příjemce zprávy začal bát, ale ne tolik, aby pochopil celý problém a mohl učinit platný úsudek založený na dedukci z kompletních informací. Bez nich hraje hlavně na existující obavy a preference. Pokud to není na 100% bezpečné, musíme se tomu na 100% vyhnout — něco na ten způsob. Riziko není vyčíslené, ale vycítěné.

Když jsem na wiki četl ty kusé zkazky bez znalostí jak do sebe skutečně zapadají, taky jsem na chvíli pocítil strach. Možná to přece jenom není bezpečné. Možná, možná, možná… Ale jako vždy, lékem na obavy je hlubší poznání problému. (Mimochodem: ne, není možné, aby se RNA řetězec z vakcíny přepsal do DNA a pak se začlenil do genomu.)

Přesto tahle wikipedická exkurze přinesla něco pozitivního. Zjistil jsem něco, co jsem do té doby neznal & to je vždy plus.

Reverzní transkripce je něco, co se v přírodě děje jako výjimka z centrálního dogmatu molekulární biologie2 . Pokud jsem to dobře pochopil, osvojili si ji retroviry, jednak HIV a pak i některé další. S pomocí reverzní transkripce se vloží do genomu napadeného organismu a vedou k permanentní infekci.

Měl bych to zopakovat, aby se to pořádně vsáklo: Retrovirus vloží svou genetickou informaci do vaší DNA a vy se stanete virem. Aspoň některé vaše buňky nesou instrukce, jak virové částice vyrobit. Nepřítel je ve vás, je vaší součástí, stali jste se vlastním nepřítelem. Vaše buňky ví jak vyrábět viriony a můžu tak činit. Stali jste se továrnou vlastního zániku.

Tohle je esence body horroru – groteskní porušení integrity těla jako jednotky nad níž máme svrchovanou nadvládu. Virus už není samostatná částice externí našemu organismu. Zabudoval se do něj, my jsme se stali virem, využívá nás, nevratně, pro vlastní účely, člověk a jeho prostředí splývá v jeden celek.

Integrace DNA může vést k produktivní nebo latentní infekci. V prvním případě je provirová DNA přepisována do RNA, která přímo produkuje nové virové částice. Latentní varianta leží v zákopech a čeká na svůj okamžik, kdy bude nějakým způsobem aktivována a začne vyrábět nový virus.

Jako součást vás se virus nachází ve stavu proviru, skrývá se v jádru, nedotknutelný imunitním systémem. Nemusí se sám snažit, pokud se nakažená buňka rozdělí, potomci virus zdědí. A co víc: pokud se retroviru podaří vklínit do pohlavní buňky, přenese se na další generaci a potomci dostanou vínku genetický dárek.

Naštěstí se tohle děje jen zcela výjimečně. Na druhou stranu, retroviry měly ohromné množství času a pokusů a teď jejich DNA tvoří 5-8% našeho genomu. My všichni, jak tu stojíme jsme z 8% virem. Ať už to znamená cokoli.

Velká část endogenních retrovirů se do genomu dostala před miliony let a od té doby z nich mutace učinily neškodné genetické fosilie neschopné produkovat aktivní virus. Některé ERV jsou spojovány s nemocemi, jiné s imunitní reakcí, ale nikdo nenašel žádný lidský ERV, který byl schopný replikace. Někteří hostitelé našli způsob, jak tyto genetické dárečky využít pro vlastní účely.

Tak nakonec se tahle exkurze do anti-vax podhoubí vyplatila. Je to naprosto fascinující, co tam člověk najde, když se začne dívat s očima otevřenýma. Nikdy mě nepřestane udivovat chemická podstata života. Ve všem je tolik chyb, tolik omylů, jde o výsledky tolika nahodilých, někdy protichůdných procesů, ale výsledkem je stále organismus, který funguje. A všechno se to stalo, samo od sebe, jenom tak. Kamenná hrouda, trochu vody, pár miliard let a najednou Linus Torvalds křičí na pošetilce vystrašeného částečnými informacemi.


  1. Když se někde píše, že se Linus k něčemu „vyjádřil“, vždy to znamená „nasměroval svoji nekonečnou zuřivost určitým směrem, nevrlý parchant jeden“. Tenhle člověk se neumí bavit normálně. Vždy je to 0 nebo 100%, nic mezi. V tomto případě, kdy běsnil na vakcíno-skeptiky, se to dá skousnout. Ve zbývajících případech, ne tak moc.
  2. Sranda je, že Crick při pojmenovávání centrálního dogmatu molekulární biologie špatně pochopil, co slovo dogma znamená. Myslel, že jde o něco očividného, ale namísto toho jde o myšlenku, v kterou musíte věřit a nemůžete ji zpochybňovat, jinak velký špatný. Na dogmatech stojí světová náboženství. Když člověk nevěří, že Kristus byl ukřižován a každou neděli se v kostele můžete oddávat kanibalismu při pití jeho krve a jedení jeho těla, nemůže si říkat, že patří do určité křesťanské sekty. Namísto toho by se to mělo jmenovat princip nebo tak nějak.

+1: The Single Celled Dog

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz