k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ 🞄⬤🞄 | twitter RSS
««« »»»

Stěhování do šuplíku

29. 4. 2021 — k47

Každý den před­sta­vuje pří­le­ži­tost do­zvě­dět se něco nového. Ten dnešní na­dě­lil zna­lost, že se dá desktop PC na­star­to­vat šrou­bo­vá­kem. Pokud z ně­ja­kého důvodu po­strádá spouš­těcí tla­čítko, stačí vy­hle­dat dva pří­slušné piny, na oka­mžik je zkra­to­vat & stroj ožije. Ne že by to bylo třeba v nor­mální si­tu­aci, ale v těch vý­ji­meč­ných…

U kaž­dého za­ří­zení, mě vždy & bez vý­jimky otra­vuje zvuk. Hučení, pís­kání, bzu­čení, cokoli. Stačí aby bylo vy­tr­valé a o chlup hla­si­tější než můj tin­ni­tus a po čase mi začne pít krev. V tichu Cely se i to nej­tišší bru­čení vyjímá jako skří­pání nehtů po tabuli. Na­bí­ječky pís­kají, lampy pís­kají, ně­která za­ří­zení i když vy­pnutá, ale za­po­jená do proudu, bzučí a to mě drásá. Zvuky deště, fou­kání větru nebo vzdá­lené hučení světa za ob­zo­rem nevadí, ale elek­tro-me­cha­nické ne­u­tu­cha­jící zvuky, to je moc. Do­konce i myš, když ji mám za­po­je­nou do usb roz­bo­čo­vače, při každém pohybu to v něm píská frek­vencí na hra­nici sly­ši­tel­nosti, přesto po­střeh­nu­telně. Proto musela ven.

A jedním z vy­tr­va­lých zdrojů zvuku jsou vě­t­ráky v po­čí­tači. Ja­ký­koli ven­ti­lá­tor hučí a ať je se­be­tišší, even­tu­álně mě začne tahat za uši. Budu asi po­slední člověk na naší umí­ra­jící pla­netě, kdo se zajímá o kla­sický desktop; hlav­ním dů­vo­dem je €€€ a fakt že jeden mám a není třeba pálit další €€€ na po­ří­zení če­ho­koli nového. Na druhou stranu v něm je pár vě­t­ráků pro­du­ku­jí­cích tichý vzdá­lený šum, přes den se ztratí v hlo­mozu světa, ale za ti­chých nocí řeže do živého. V mi­nu­losti jsem stroj za­sy­pal měk­kými a vysoce hoř­la­vými ma­te­ri­ály, které vib­race udu­sily. Do­slova. Fun­go­valo to docela ok, pro­blém byl jen v de­tailu, že někdy taky po­tře­buju pří­stup do fy­zic­kých útrob stroje, při­po­jit disk, od­po­jit disk, zkon­t­ro­lo­vat disk. Vět­ši­nou jde o žong­lo­vání s disky. (Vím, že se píše rok 2021, ale miluju hot-plug od­po­jo­vání ro­tu­jí­cích disků, když v kon­zoli od­pá­lím echo 1 > /sys/block/sdx/device/delete, disk cvakne a ztichne, hla­vičky za­par­ko­vány, při­pra­ven k od­po­jení, krása.)

Teprve dneska se mi mozkov­nou pro­hnalo tohle: Co kdy­bych prostě vzal vnitř­nosti, dal je do šuplíku a ten zavřel. Po­čí­tač bude běžet uvnitř, díra vzadu vy­říz­nutá, ale bude jednak pří­stupný (stačí po­o­tevřít) a zá­ro­veň utlu­mený (kom­pletně se­pa­ro­ván od okolí).

Desktop to jsou všeho všudy tři kusy: zá­kladní deska, SSD a zdroj. To se tam vejde bez potíží. Navíc při dalším utlu­mo­vání stačí zvu­ko­vou izo­lací vy­stlat ne­sko­nale menší plochu, další plus. Jenom si nejsem jistý, jestli to ne­před­sta­vuje riziko požáru. Nej­lepší by bylo mít že­lez­nou pla­ca­tou kastli, do níž by se všechno usa­dilo & sama by pu­to­vala do šuplíku. Jednu ta­ko­vou mám a per­fektně tam pasuje, díky ní to konec/konců celé začalo; jenom není ATX for­mátu a nedá se do ní na­šrou­bo­vat nor­mální mo­ther­bo­ard. Nebýt to­ho­hle drob­ného de­tailu, všechny moje ži­votní pro­blémy by byly vy­ře­šeny.

Jo a mi­mo­cho­dem, ten za­čá­tek se star­to­vá­ním šrou­bo­vá­kem je re­le­vantní: Když je všechno více méně volně ložené, nikde není vy­pí­nač. Proto musím star­to­vat ma­nu­álně.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz