Gripe Española
Španělská chřipka to nemá lehké. Vypukla těsně v závěsu první světové války a lidmi organizovaná jatka zastínila přírodní biologickou katastrofu v našem kolektivním povědomí. Paradoxně. Gripe Española (například) měla na svědomí minimálně 5% populace Indie. Ne CFR nebo IFR, ale každý kdo tam žil, 5% z nich mrtvých.
To jenom na úvod k tomu, že jsem nedávno viděl Spanish Flu: The Forgotten Fallen – dramatizaci epidemie 1918 v Manchesteru zaměřující se na práci Jamese Nivena v křesle hlavního hygienika, jehož snaha zachránila město od nejhoršího.
Jako dramatické dílo mě to příliš nechytlo, nicméně jde o perfektní zrcadlo koronavirové krize. I když jde o produkci BBC z roku 2009, připadá mi, jako kdybych sledoval záznam dění minulého roku. Všechno pasuje až příliš perfektně. Niven navrhne rozumné opatření, které může zpomalit pochod choroby a které na našem konci historie slýcháváme od února 2020, reakcí je vždy to nemůžeme udělat a to je přehnané.
Některé detaily:
- Mají data dva týdny stará & tak dělají rozhodnutí podle situace před 14 dny. To jsme taky měli.
- Na počátku počet mrtvých činil 33 z milionu. Jenom. Proto není třeba se strachovat. Kolikrát jsme tohle slyšeli v březnu a dubnu minulého roku? Kolikrát lidi neberou v potaz exponenciální šíření.
- V rozhovoru s papalášem z radnice:
We did have a very expensive false alarm in the summer, Dr Niven. I closed things down for you, and there was hardly an outbreak at all.
20% of the people got it.
The fatality rates were low. You're twitchy.
Yes, I'm cautious.
- Nebo rychlé vyhlášení konce epidemie jakmile počty mrtvých spadly. Otevřete si sledovač covidů, na prvním grafu mi ukažte všechna místa, kde babiš a jeho kádr rozhodl, že jsme z nejlepšího venku a můžeme rozvolňovat a pak mi řekněte, co se stalo potom. Se španělskou chřipkou to bylo stejné. Přišly další vlny.
Všechno tohle je příliš skutečné. Ještě v živé paměti. Kdyby někdo vzal ty stejné dialogy téměř verbatim, změnil kostýmy, nahradil chřipku covidem, byla by z toho neúprosná satira.
Na webu Guardianu se dá najít článek s doporučeními doktora Nivena. Vypadají rozumně i z dnešního pohledu. Distancování a izolování. Ještě tam mají zprávy z Manchesteru o měsíc později.
Nakonec přidám ještě jednu zajímavost: ony dva články se odkazují na BMJ. Před sto lety podával informace o chřipce, v současnosti ten stejný žurnál podává informace o covidu. Jo, změnilo se málo. Příliš málo.