Soc-net dieta

Jedno z lepších rozhodnutí, která jsem učinil, byla dieta v používání soc-netů. Nikdy tam nejdu před polednem a nikdy po půlnoci. Tohle velice jednoduché pravidlo mělo překvapivé množství přínosů.

Jde o to zlomit návyk, kdy se skoro reflexivně dívám, co nového na soc-netech mnohokrát v průběhu dne, i když vysloveně nechci. Jde o pouhý návyk, v nestřežené chvíli, kdy mysl jede na volnoběh po paměti udělám trojhmat ctrl-t t enter a najednou čučím na to nepoužitelné & nepřátelské rozhraní twitteru a marním čas. Nechtěl jsem, ale automaticky se dívám, co je nového. Soc-nety jsou na návyk navržené, malá sousta novinek, vytrvale dávkované dopaminovové odměny, čísla slouží jako proxy sociální satisfakce. Je to prohnilý byznys a člověk ztratí jen málo, když na nějakou dobu vyskočí. Nic není tak důležité, že to pár dnů nebo týden nepočká.

DIY klient hypertweeter v tomto poslání značně pomáhá. Eliminuje dávkování Palvovských signálů (cílem není mít lepší heroin, ale úplně s ním přestat), pomalé samovolné tempo aktualizací, nové informace podá přehledně, aby se daly rychle mentálně vytřídit a nikdy neukáže víc než se po něm chce – nenabízí nekonečné skrolování, žádné může se vám líbit nebo trendy pro vás, nic takového. Podívat se, o čem lidé melou pantem, zpracovat to, většinu ignorovat a odejít. Můj cíl není trávit čas na twitteru, soc-net je pouhým nástrojem a jako takový převážně jen překáží.

Jestli to není jasné, povšechně soc-nety nemám příliš rád. Jsou jen velice spatnou náhražkou RSS, která přetéká spamem a aktivně se snaží, abyste pochodovali podle jejího rytmu.

Nedávno mě to celé začalo tak strašně nudit, že jsem rozhodil sítě, aby ostatní doporučili nejzajímavější lidi, co sledují. Nabízené možnosti mi málem přivodily aneurysma z čiré nudy. Doufal jsem v radikální krok stranou, ne víc toho samého. Ok, osobní chutě máme různé, není to nic proti nikomu.

Problém soc-netů je v tom, že každý na nich eventuálně začne hrát podle jejich pravidel (mimochodem nejsem žádná výjimka, i když se snažím). Metriky trénují chování, které prospívá metrikám. Triviality a vtipy mají vysoký engejdžment. Udržet silný impact znamená vytrvale spamovat, neustále ostatním zabírat místo na očích & zaměstnávat jejich nervové kotelny. Já preferuju opačný rytmus, méně, ale lépe. Nezasypávat kolemjdoucí vším, co je jen zpola zajímavé, ale něco, co člověk chce skutečně říct. Jeden ze způsobů, jak okamžitě zvýšit kvalitu tajmlajny je skrýt všechny reteweety. Hypertweeter to dokáže bez problémů, stačí přidat jednoduchý filtr.

def hideTweet(s: Status) = s.retweetedStatus != null

Hotovo. Právě jste převzali část kontroly nad způsobem konzumace soc-netů. Sám takhle drastický krok nepoužívám. Jen největší spammery, kteří mi pijí krev, tím jak musím pálit takty (jak se říká v hantýrce CPU) parsováním jejich zbytečného spamu, nechám zašedivět. Vizuálně je jejich „content“ označen, že patří do druhé ligy a nemusím jim věnovat tolik mentální pozornosti. Když mě štvou i nadále, putují do temnoty.

Tohle všechno může působit strašně malicherně, mrzutě a triviálně. Možná, ale pointa spočívá v tom, že alternativy jsou vždy možné a jediná cesta není ta, kterou načrtli králové slují & bažin soc-netů.

Někdy jsem tu už zmiňoval jak Stallman používá počítač & internet. RMS je muž, který na 100% žije tím, v co věří, a nikdy neudělá kompromis. Jeho cesta je neortodoxní, pro mnohé neohrabaná, ale jde o zrcadlo jeho hodnot a přesvědčení. Že si RMS jde svou cestou nepřekvapí, ale víte, že Donald Knuth nemá email. Zrušil ho v roce 1990. Říká k tomu: Email is a wonderful thing for people whose role in life is to be on top of things. But not for me; my role is to be on the bottom of things. To dává perfektní smysl. Někdy člověk chce strávit pár hodin u knihy, detailně nastudoat paper, něčemu věnovat intenzivní a nepřerušované soustředění. Soc-nety a jimi trénované kompulze kontrolovat, co se právě ve světě děje tak důležitého, že se bojím to propásnout, tohle dost nabourávají. Je to jed pro mysl. A jako každého jedu je dobré jich konzumovat co nejméně.