k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ 🞄⬤🞄 | twitter RSS
««« »»»

Soc-net dieta

7. 6. 2021 — k47

Jedno z lep­ších roz­hod­nutí, která jsem učinil, byla dieta v po­u­ží­vání soc-netů. Nikdy tam nejdu před po­led­nem a nikdy po půl­noci. Tohle velice jed­no­du­ché pra­vi­dlo mělo pře­kva­pivé množ­ství pří­nosů.

Jde o to zlomit návyk, kdy se skoro re­fle­xivně dívám, co nového na soc-netech mno­ho­krát v prů­běhu dne, i když vy­slo­veně nechci. Jde o pouhý návyk, v ne­stře­žené chvíli, kdy mysl jede na vol­no­běh po paměti udělám troj­hmat ctrl-t t enter a na­jed­nou čučím na to ne­po­u­ži­telné & ne­přá­tel­ské roz­hraní twit­teru a marním čas. Ne­chtěl jsem, ale au­to­ma­ticky se dívám, co je nového. Soc-nety jsou na návyk na­vr­žené, malá sousta no­vi­nek, vy­tr­vale dáv­ko­vané do­pa­mi­no­vové odměny, čísla slouží jako proxy pro so­ci­ální sa­tis­fakci. Je to pro­hnilý byznys a člověk ztratí jen málo, když na ně­ja­kou dobu vy­skočí. Nic není tak dů­le­žité, že to pár dnů nebo týden ne­po­čká.

DIY klient hy­per­twee­ter v tomto po­slání značně pomáhá. Eli­mi­nuje Pal­vov­ských sig­nálů (cílem není mít lepší heroin, ale úplně s ním pře­stat), pomalé sa­mo­volné tempo ak­tu­a­li­zací, nové in­for­mace podá pře­hledně, aby se daly rychle men­tálně vy­tří­dit a nikdy ne­u­káže víc než se po něm chce – ne­na­bízí ne­ko­nečné skro­lo­vání, žádné může se vám líbit nebo trendy pro vás, nic ta­ko­vého. Po­dí­vat se, o čem lidé melou pantem, zpra­co­vat to a odejít. Můj cíl není trávit čas na twit­teru, soc-net je pouhým ná­stro­jem a jako takový pře­vážně jen pře­káží.

Jestli to není jasné, po­všechně soc-nety nemám příliš rád. Jsou jen velice spat­nou ná­hraž­kou RSS, která pře­téká spamem a ak­tivně se snaží, abyste po­cho­do­vali podle jejího rytmu.

Ne­dávno mě to celé začalo tak strašně nudit, že jsem roz­ho­dil sítě, aby ostatní do­po­ru­čili nej­za­jí­ma­vější lidi, co sle­dují. Na­bí­zené mož­nosti mi málem při­vo­dily ane­ury­sma z čiré nudy. Doufal jsem v ra­di­kální krok stra­nou, ne víc toho samého. Ok, osobní chutě máme různé, není to nic proti nikomu.

Pro­blém soc-netů je v tom, že každý na nich even­tu­álně začne hrát podle jejich pra­vi­del (mi­mo­cho­dem nejsem žádná vý­jimka, i když se snažím). Me­t­riky tré­nují cho­vání které pro­spívá me­t­ri­kám. Tri­vi­a­lity a vtipy mají vysoký en­gejdžment. Udržet silný impact zna­mená vy­tr­vale spa­mo­vat, ne­u­stále ostat­ním za­bí­rat místo na očích & za­měst­ná­vat jejich ner­vové ko­telny. Já pre­fe­ruju opačný rytmus, méně, ale lépe. Ne­za­sy­pá­vat ko­lemjdoucí vším, co je jen zpola za­jí­mavé, ale něco, co člověk chce sku­tečně říct. Jeden ze způ­sobů, jak oka­mžitě zvýšit kva­litu tajmlajny je skrýt všechny re­teweety. Hy­per­twee­ter to dokáže bez pro­blémů, stačí přidat jed­no­du­chý filtr.

def hideTweet(s: Status) = s.retweetedStatus != null

Hotovo. Právě jste pře­vzali část kon­t­roly nad způ­so­bem kon­zu­mace soc-netů. Sám takhle dras­tický krok ne­po­u­ží­vám. Jen nej­větší spa­m­mery, kteří mi pijí krev, pro­tože jen pálím takty (jak se říká v han­tý­rce CPU) par­so­vá­ním zby­teč­ného spamu, nechám za­še­di­vět. Vi­zu­álně je jejich „con­tent“ ozna­čen, že patří do druhé ligy a ne­mu­sím jim vě­no­vat tolik men­tální po­zor­nosti. Když mě štvou i nadále, putují do tem­noty.

Tohle všechno může pů­so­bit strašně ma­li­cherně, mrzutě a tri­vi­álně. Možná, ale pointa spo­čívá v tom, že al­ter­na­tivy jsou vždy možné a jediná cesta není ta, kterou na­črtli krá­lové slují & bažin soc-netů.

Někdy jsem tu už zmi­ňo­val jak Stall­man po­u­žívá po­čí­tač & in­ter­net. RMS je muž, který na 100% žije tím, v co věří a nikdy ze ne­u­dělá kom­pro­mis. Jeho cesta je ne­or­to­doxní, pro mnohé ne­o­hra­baná, ale jde o zr­ca­dlo jeho hodnot a pře­svěd­čení. Že si RMS jde svou cestou ne­pře­kvapí, ale víte, že Donald Knuth nemá email. Zrušil ho v roce 1990. Říká k tomu: Email is a won­der­ful thing for people whose role in life is to be on top of things. But not for me; my role is to be on the bottom of things. To dává per­fektní smysl. Někdy člověk chce strá­vit pár hodin u knihy, de­tailně na­stu­doat paper, něčemu vě­no­vat in­ten­zivní a ne­pře­ru­šo­vané sou­stře­dění. Soc-nety a jimi tré­no­vané kom­pulze kon­t­ro­lo­vat, co se právě ve světě děje tak dů­le­ži­tého, že se bojím to pro­pás­nout, tohle dost na­bou­rá­vají. Je to jed pro mysl. A jak kaž­dých jedů je dobré jich kon­zu­mo­vat co nejméně.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz