Lidská skládka

Jsem unavený & tak to nebudu protahovat. Jedna z mála věcí, která mi přináší radost je recyklace, upcyklace & prodlužování života starým věcem, které by jinak expresně putovaly do popelnice. Chci vlastnit co nejméně krámů a ještě menší touhu mám si kupovat krámy nové a zbytečné. Ta dvě přídavná jména jdou ruku v ruce víc než bylo záhodné. Vánoce by se měly jmenovat den distribuce zbytečných krámů, abychom naplnily materialistická očekávání společnosti. Ne díky. Vánoce jako rituál nesnáším, ale to je povídání na jiný den, teď jde o jednodušší situaci: Nekupovat nové krámy, když ty staré fungují.

Představou ideálu je radikální trhnutí se od industriální společnosti¹ , kdy všechna potřeba netriviálních technických nástrojů je uspokojena u odpadní výpusti civilizace. Tahle potřeba je do značné míry způsobena tím, že člověk chce interagovat se společností a logicky jeden způsob, jak utáhnout smyčku materiální potřeby, je zbavit se společnosti. (Slyším jak vítr šeptá jméno Illich? Nebo to je Unabomber?)

Současný laptop je jeden takový kousek z popelnice, do obchodů uveden před celou dekádou, ke mně se dostal za pár €€€ a od té doby jede prakticky non-stop. Pár věcí na něm bylo spraveno DIY stylem: napájení, ulomené rohy plastů a tak podobně. U původní nabíječky se začal drolit kabel a ztrácela kontakty (nebyl by to velký problém, kdybych neztrácel uptime), ležela mi tu univerzální nabíječka s volitelným napětím a měnitelnými konektory, ta dlouhou dobu fungovala, ale nedávno došlo ke zkratu. V kabelu na straně nízkého napětí se protrhla izolace a začalo to trochu jiskřit. Trošku. Zvláštní pohled, když kabel hlasitě syčí, ale stroj bez baterie stále běží. Primitivní ještěří mozek křičí, že takhle by to nemělo být. (Baterie umřela, ale je jen málo potřeba, Covid ukázal, že se naplňují Burroughovy představy o snech a nemusíme přesouvat svá fyzická těla.) To stejné se stalo s předchozím strojem – zkrat v kabelu, kouř, smrad a riziko požáru. (Zázrak, že Cela zatím nevyhořela. Už dřív to tam smrdělo spáleným plastem, tak tipuju, že kabely jiskřily i jindy, když jsem tam nebyl.)

Tahle nabíječka byla definitivně odepsaná & nechci se pouštět do úprav, které můžou vést k požáru. Poptal jsem se kolem, jestli někomu doma něco neleží a hele, podívejte na to, jedna stará k ještě historičtějšímu thinkpadu, stejné napětí, stejný výkon, perfektní.

Jsou to malá vítězství, triviální věci v triviálním životě, ale nechci nic jiného, nechci nic víc. Funguje to? Funguje. Došlo k malé redukci elektronického odpadu, o to lepší. Musím vlastnit další krámy? Ne, díky bogu.

1. V téhle vizi by free software nástroje a způsoby organizace hrály velkou roli, zároveň ale ukazuje fundamentální limitaci FOSS jako takového, protože se přímo nezabývá naplněním materiálních potřeb člověka. Postará se o jeden limitovaný aspekt digitálna, ale všechno ostatní přinejlepším nepřímo. Dojem, že FOSS selhává, je opodstatněný do té doby, dokud si nebudeme moci stáhnout plány a nechat na 3D tiskárně vyrobit hydroponickou farmu se stejnou elegancí, jako instalujeme software z repozitářů debianu.