Reflex

Víte, co je sranda? Vazovagální reflex. Bez varování a zdánlivě bez logické příčiny si najednou začnete připadat velice mizerně: intenzivní pocit horka, pot, motání hlavy, pocit na zvracení, ohlušující zvonění v uších a slabost hraničící s kolapsem. Je jasné, že se něco velice pokazilo. To něco je vaše tělo, jako kdyby přestalo fungovat a pocit vytrvale sílí deset, patnáct minut a dostavuje se všeobjímající pocit zkázy. To je ono, takhle to skončí. Grand finále je pak ztráta vědomé, ale tu jsem zatím nezažil. Dostaví se jen zdrcující tělesná hrůza, která naštěstí sama zmizí.

Přesto jde o neškodný jev. Z nějakého důvodu se tělo rozhodlo zpomalit srdce, snížit krevní tlak, roztáhnout cévy a nebralo ohled na to, že nemá dost té červené tekutiny pro napájení mozkovny. Riziko představuje jen že člověk omdlí a rozbije si hlavu při pádu.

Ale když to člověk neví (a já nevěděl nic), připadá mu, že nadešel jeho den, že tohle může být konec, ten jeho slavný organismus se definitivně pokazil a tohle jsou poslední záškuby předtím, než se stane ohněm nebo zemí. Co nevidět potkám svého stvořitele a osobně podám reklamaci, že něco šeredně pokazil.

Ze zdravotních komplikací mám strach hlavně z mrtvice. To je inflexní bod, po němž to jde už jen z kopce. Mozek byl v okamžiku nenávratně poškozen, tkáň odumřela, nastává sešup a následuje už jen další rozklad. Nevím jak vy, ale ve chvíli, kdy se děje něco neznámého, ale očividně zlého, vidím sklenici napůl prázdnou.

Ale podle wikipedie to je vesměs neškodné, ročně potká jednoho člověka z tisíce, hoďte si kostkou, třeba to to padne na vás. Teď to ale víte a kdyby náhodou, budete připraveni