k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Praktické šance

11. 2. 2021 — k47

Mám jeden problém: Zajímám se více o faktoidy než o okamžitě použitelné informace. Je přitažlivé si číst o mechanismu vázání koronaviru na ACE2 receptor, ale to jsou jen intelektuální kuriozity. Na život má mnohem menší vliv než tušit, jak velké riziko představují určité aktivity.

V tomhle duchu mám dvě praktické otázky o dvou hypotetických situacích:

  1. Někdo projevuje neurčité symptomy respirační choroby. Jaká je šance, že jde o něco triviálního a jaká je šance covidu?
  2. Někdo přišel do kontaktu s covid pozitivním, zatím je bez symptomů. Jaké riziko představuje pro ostatní?

Aspoň zhruba. Přesná čísla nejsou zas tak důležitá, stačí hrubý, řádový odhad.

K prvnímu bodu: Dle nekonečné moudrosti wikipedie průměrný člověk dostane nachlazení 2-3× ročně. Každý týden se tak v ČR nakazí asi půl milionu lidí. (Měl jsem za to, že běžné viry populací jen probublávají, ale ve skutečnosti se populací valí jako obrovská vlna.)

Poslední dobou se covid testem prokáže asi u 50000 lidí za týden. To je 10× méně než roční průměr nachlazení v průměrném roku. Ok, tohle by šlo použít jako hrubou kostru pravděpodobnosti, na níž můžeme nabalovat eventuality a okolnosti.

Jednou z nich je chřipková sezóna. Podle statistik z USA v zimních měsících nachlazením trpí 50% lidí nad celoročním průměrem. To trochu zlepšuje šance pro neidentifikovaného usmrkance. Na druhou stranu počet detekovaných případů covidu je menší než počet skutečných případů, což vychyluje jazýčky vah na druhou stranu.

Navíc průměry z minulých let nemusejí mít velkou váhu. Situace změnila chování lidí a to má dopad na šíření virů v populaci. CDC hlásí, že chřipková sezóna se v USA prakticky nekoná. Další studie chřipku potvrzují s tím, že určité respirační viry mají komplikovanější průběhy. Epidemiologická opatření je potlačí, ale dokáží se rychle vrátit. To přináší další neznámé do mého odhadu a rozevírá interval nejistoty. Pokud je současné rozšíření rhinoviru nebo RSV mnohem menší, šance vypadají mnohem černěji.

S druhou otázkou, kdy víme, že došlo ke kontaktu, ale symptomy zatím žádné, se to má takhle: Počet nakažených je teď zhruba stabilní, R se nenachází příliš daleko od hodnoty 1. Může se to brzo změnit, ale zatím to ±platí. Z toho plyne, že při pohledu na celou republiku, jeden nakažený musel v průměru nakazit jednoho dalšího. Podle průzkumů medián je 6 podstatných kontaktů týdně a jeden z těchto kontaktů to dostal. V průměru. Takže 1/6? Možná. Zhruba.

Tohle numero mi ale sedí mnohem méně, připadá mi nepřesné, příliš variabilní, příliš nestabilní. Mnoho osobních faktorů může vyklonit váhy na jednu nebo druhou stranu: délka kontaktu, intenzita, místo, nosil roušku, respirátor, jak moc se chrání, jak moc se straní společnosti atd. atd. atd. Medián je 6 kontaktů, ale průměr je 13. Navíc k přenosu může dojít u jednoho z menších okrajových kontaktů, který měl jen smůlu. Jednotliví lidé můžou být vystaveni razantně většímu nebo menšímu riziku. Pokud máte lepší přístup a přesnější čísla, podělte se.

Takže nakonec jsem nějaké cifry vytáh' z party a i tyhle hrubé odhady posloužily k rozhodování, jak se chovat. Ohleduplně. Riziko vypadá malé, ale rozhodně ne zanedbatelné.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz