Ptáci na zábradlí

Asi takhle: Problém je v tom, že nemám o čem psát, i když jsem se zařekl, že tu přistane něco nového každé dva dny. Normálně se toho děje málo, a teď v situaci, kdy se všichni máme držet při zemi, ještě méně. Tak aspoň fotím ptáky v krmítku za oknem. Ale ani tam nepanuje nijak dramatická situace a vyskytuje se jen hrstka věrných druhů, den za dnem.

Ráno vstanu, do krmítka dosypu zrní, přesunu se ke stojícímu stolu (laptop na stohu knih na parapetu okna) a za chvíli přiletí první kos.

Letos pozice naplno obsadili právě kosi. Lítají sem aspoň dva inkoustově černí samci a dvě méně výrazné samice, aspoň takové počty byly spatřeny pospolu. Moc se ale nesnesou. Kooperace jim neproudí žilami a jeden druhého většinou vytlačí od zdroje potravy.

Teprve nedávno se začali ukazovat vrabci, většinou ve skupinách, dva, tři, občas čtyři, přistanou v okapu na druhé straně střechy a pak se začnou pomalu blížit, hopkají po okraji plechového žlabu a zdá se, jako by dávali pozor, jestli je vzduch čistý. Dají o sobě vědět právě, když když klapou drápky o kovový okap.

Velice zřídka pak přiletí hrdlička nebo dvě. Na nich je něco neuvěřitelně pasivního, září z nich prehistorická stupidita, z velkých rudých očí, které nikdy nemrkají, sálá naprostý nedostatek jakéhokoli záměru, smyslu jednání nebo intence, jsou to roboti, kterým primitivní dinosauří mozek diktuje jednoduché příkazy: jídlo, jídlo, jídlo, sex, jídlo, jídlo, jídlo. Senzační tvorové. Herzog v několika rozhovorech zmínil intenzivní stupiditu, kterou člověk spatří v očích slepice a na něco kápnul. Na druhé straně těch senzorů není kognitivní stroj, který by nás dokázal jakkoli rozpoznat. Pro ten uzlík nervů neexistujeme, nemáme v nich žádné místo, obraz nebo hodnotu. Když se na nás zahledí ty monstrózní oči, nevidí člověka, vidí jedinou věc – indikátor možného nebezpečí.

Jinak mi připadá, že jediná cesta vpřed je konečně pořídit nějaký levný 500 mm objektiv. Věrný 210 mm beercan nemá dostatečné přiblížení. Chtěl bych takových zoom, aby opeřencům bylo vidět přímo do duše.