k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ 🞄⬤🞄 | twitter RSS
««« »»»

Ptáci na zábradlí

29. 3. 2021 — k47

Asi takhle: Pro­blém je v tom, že nemám o čem psát, i když jsem se zařekl, že tu při­stane něco nového každé dva dny. Nor­málně se toho děje málo, a teď v si­tu­aci, kdy se všichni máme držet při zemi, ještě méně. Tak aspoň fotím ptáky v kr­mítku za oknem. Ale ani tam ne­pa­nuje nijak dra­ma­tická si­tu­ace a vy­sky­tuje se jen hrstka věr­ných druhů, den za dnem.

Ráno vstanu, do kr­mítka dosypu zrní, pře­sunu se ke sto­jí­címu stolu (laptop na stohu knih na pa­ra­petu okna) a za chvíli při­letí první kos.

Letos pozice naplno ob­sa­dili právě kosi. Lítají sem aspoň dva in­kous­tově černí samci a dvě méně vý­razné samice, aspoň takové počty byly spat­řeny po­spolu. Moc se ale ne­sne­sou. Ko­o­pe­race jim ne­proudí žilami a jeden dru­hého vět­ši­nou vy­tlačí od zdroje po­travy.

Teprve ne­dávno se začali uka­zo­vat vrabci, vět­ši­nou ve sku­pi­nách, dva, tři, občas čtyři, při­sta­nou v okapu na druhé straně stře­chy a pak se začnou pomalu blížit, hop­kají po okraji ple­cho­vého žlabu a zdá se, jako by dávali pozor, jestli je vzduch čistý. Dají o sobě vědět právě, když když klapou drápky o kovový okap.

Velice zřídka pak při­letí hr­d­lička nebo dvě. Na nich je něco ne­u­vě­ři­telně pa­siv­ního, září z nich prehis­to­rická stu­pi­dita, z vel­kých rudých očí, které nikdy ne­mr­kají, sálá na­prostý ne­do­sta­tek ja­ké­ho­koli záměru, smyslu jed­nání nebo in­tence, jsou to roboti, kterým pri­mi­tivní di­no­sauří mozek dik­tuje jed­no­du­ché pří­kazy: jídlo, jídlo, jídlo, sex, jídlo, jídlo, jídlo. Sen­zační tvo­rové. Herzog v ně­ko­lika roz­ho­vo­rech zmínil in­ten­zivní stu­pi­ditu, kterou člověk spatří v očích sle­pice a na něco kápnul. Na druhé straně těch sen­zorů není ko­gni­tivní stroj, který by nás do­ká­zal jak­koli roz­po­znat. Pro ten uzlík nervů ne­e­xis­tu­jeme, nemáme v nich žádné místo, obraz nebo hod­notu. Když se na nás za­hledí ty mon­strózní oči, nevidí člo­věka, vidí je­di­nou věc – in­di­ká­tor mož­ného ne­bez­pečí.

Jinak mi při­padá, že jediná cesta vpřed je ko­nečně po­ří­dit nějaký levný 500 mm ob­jek­tiv. Věrný 210 mm beer­can nemá do­sta­tečné při­blí­žení. Chtěl bych ta­ko­vých zoom, aby ope­řen­cům bylo vidět přímo do duše.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz