k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Žádná párty pro muže z jeskyně

23. 5. 2021 — k47

Jediná bezpečná party je ta, kde všichni ostatní jsou doktoři, učitelé nebo krusta populace 60+. Jen tihle budou už očkovaní a riziko smrtelných následků se blíží nule. Ne úplně nulové, protože když večer dosáhne vrcholu a horda nalitých doktorů vytáhne skalpely a začnou si navzájem podřezávat vazy v kolenou, určité škody se dostaví.

Jinak když na oslavě narazíte na doktora, držte se ho. Pár drinků a začne vyprávět o předmětech, které vytáhl lidem z různých tělních otvorů a o udávaných důvodech, proč a jak se tam zmíněné objekty dostaly. Nejdřív počkejte rok nebo dva, než z hlavy dostanou flashbacky na stodvacetihodinové směny na covid odděleních a až potom. Svět se změnil, musíme se přizpůsobit.

Změny nastaly i pro mě, když jsem začal žít jako muž z jeskyně, který konzumuje potraviny pouze dle velice striktního režimu, a ještě jsem nepřišel na způsob, jak to skloubit s občasnou oslavou. Jak vypořádat hédonismus s asketismem? Když neplatí žádné výjimky a neexistuje žádný cheat day, moc to do sebe nepasuje.

Dávám si vždy tři velká jídla denně: v poledne, ve čtyři a v osm, nikdy ani o minutu dřív, občas později, ale nikdy nepředbíhám. Mimo mě jen rostlinnou stravu. To se moc nehodí. Navíc většinu pokrmů servírovaných v kontextu oslav stejně nejím. Příroda a evoluce nám nadělila šikovný detektor kalorií, cukru a tuku. Čím víc má jídlo těchto složek, tím lépe chutná, obecně řečeno. Zároveň to poskytuje jednoduchý klíč, čemu se vyhýbat, pokud chcete i v budoucnosti vyslovit „průchodnost“ a „arterií“ v jedné větě a nelhat. A přesně to jsou pokrmy o kterých se předpokládá, že jsou požadované u příležitosti organizovaného obžerství. Všechno je to nějak komplikované. Do toho nechci, abych byl ten divnej týpek, pro kterého se musí dělat extra buřty (ok, špatné přirovnání, uzeninám se vyhýbám). Tady máme jídlo pro normální lidi a tady na kraji stolu porce pro našeho muže z jeskyně. Ve finále je mi ale celkem jedno, co jím a jestli porce dostává nějakým standardům očekávání, a tak můžu sedět v rohu a spokojeně se cpát okoralým chlebem a rajčaty.

Další samostatnou otázkou je pak chlast. V každé kapce se skrývá překvapivě mnoho kalorií – 7 kalorií v gramu čirého alkoholu, jen o chlup méně než 9 kalorií v gramu čistého tuku, který v energetické hustotě hraje naprostý prim. A to je čirý alkohol, pivo & podobné nápoje v sobě mají mnohem víc energie, než by odpovídalo procentům alkoholu, kvůli cukrům. Takže ty taky vypadávají. Nechci a nebudu je pít.

Jediné, co zbývá je pařit stylem generála Rippera z Dr. Strangelove: čirá voda namíchaná s čirým alkoholem. To samo o sobě není úplně špatné kombo, co se ceny per promile v krvi týká, min/max přístup ke věcem, které se většinou neoptimalizují. Navíc, protože jinak téměř vůbec nepiju, stačí velice málo, abych začal blábolit o konspiraci s fluoridací vody zatímco posílám imaginární bombardéry nad sovětský svaz shodit jaderné nálože.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz