k47.cz

mastodon twitter RSS
««« »»»

Otázka inteligence

26. 1. 2021 — k47

Kdysi jsem tu nahlas dumal1 , jak asi vnímají svět lidé s velice nízkou nebo naopak velice vysokou inteligencí. Dumání se točilo hlavně kolem toho, že si to nedokážu představit, protože mi chybí perspektiva druhého.

Ale shodou náhod jsem se dostal k někomu, kdo tomuhle tématu rozumí z akademické pozice (a ne jen jako diletant s wikipedií). Budu parafrázovat, pozor na to, ale jestli jsem to dobře pochopil, lidé s velice nízkou inteligencí svět vnímají jako děti. Hranice nedostatku chytrosti je nepřesná, nicméně nemám na mysli sousedku, stupidní a plnou žluče, ale někoho ještě prostšího. Někoho jako dítě. Stále, ten příměr neposkytuje perspektivu druhého, ale aspoň se o tom dá snáz uvažovat. S malými dětmi máme víc zkušeností. Jsou prosté, chápou svět v hrubých, zjednodušených obrysech a to, čemu nerozumí je příliš nezasahuje. Nevědomé ve vlastním stavu.

Na druhou stranu lidé velice inteligentní nevynikají ve všech aspektech inteligence najednou, ale jen v nějakém specifickém. Inteligence je mnohem komplikovanější, než se z prosté metriky IQ může zdát. Samotné IQ znamená jen málo a samo o sobě není užitečné. Testy inteligence zkoumají bohaté formy kognitivních schopností člověka a nejde jen o logické hlavolamy. Mentální aktivitu ovlivňuje celá řada kvalit, třeba prostá paměť. Jak dobrého pamatováka má člověk, ovlivní jeho dušení výkony, stejně jako plejáda dalších fazet. WAIS, jeden z testů používaných v psychologické a psychiatrické praxi, měří čtyři hlavní oblasti. Podle wikipedie to jsou Verbal Comprehension, Perceptual Reasoning, Working MemoryProcessing Speed. Vzít potom výslednou analýzu a všechny výsledky zprůměrovat do jednoho čísla, jímž se můžete vytahovat, nemá velkou hodnotu. Jen členové Mensy si honí IQ.

Navíc, co by vlastně IQ měřilo? K čemu by bylo? Protože když ho nepoužijeme pro předpověď ostatních skutečností života, je sebe-referenční. IQ měří IQ a není k ničemu, neříká nic kromě toho, jak dobře člověk dokáže plnit testy navržené pro měření téhle metriky. Je nutné ho použít pro studium externích skutečností, například pravděpodobnost přijetí na vysokou školu, výši příjmu, délku dožití nebo spokojenosti v životě, aby to něco znamenalo. Bez toho jde o nahodilý test.

S tímhle vším na mysli je pak celkem snadné si představit vysoce inteligentního člověka, který vyniká ve specifické oblasti. Celkem snadné. Pořád před námi stojí překážka perspektivy, ale člověk s fenomenální pamětí, kdo dokáže od boku citovat klasickou literaturu? Nebo někdo s velkou pracovní pamětí, kdo najednou v hlavě pojme víc než klasické 5+2 věci a snáze najde více vzájemných spojitosti? To si docela dobře dokážu představit.


+1: Pokud se dá na IQ testy připravit, a ono se dá, dále to zpochybňuje otázku, co se vlastně měří. Původní ideou bylo vyčíslení nějakého latentního univerzálního faktoru inteligence, ale při rozdílných výsledcích na základě přípravy to vypadá jako, že se měří míra přípravy na podobně formulované úkoly nebo přímo schopnost řešit IQ testy a to je něco docela jiného.


  1. Nemůžu najít kde přesně se to píše. Tohle začíná být neúnosné, už nemůžu najít referenci ve vlastních litaniích. Soubor s aktualizacemi k47čky od začátku asciiblogu před čtyřmi roky má 480 tisíc slov na délku a najít v tom moři textu odstavec, který není svázaný s unikátním klíčovým slovem, se stává problémem. Mírně řečeno. Synonyma se s Ctrl-F (nebo / ve vimu) nekamarádí. Chtělo by to sémantické fuzzy hledání nebo aspoň explozi synonym z word2vec modelu. (Dodatek: Možná jsem měl na mysli tohle.)
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz