k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ 🞄⬤🞄 | twitter RSS
««« »»»

Něco pro cynické konsekvencionalisty

10. 12. 2021 — k47

Pan­de­mie mě na­u­čila mnoho věcí. Jednou z nich je nikdy a za žád­ných okol­ností si ne­ne­chá­vat ne­krytá záda. Ne­pří­tel vy­u­žije každou sku­linku, aby pře­krou­til sdě­lení ve svůj pro­spěch; ne­jedná v dobré víře, nechce se účast­nit di­a­logu a poznat pravdu, jen hledá co nej­lepší pá­či­dlo, které může vrazit do sle­pého místa. Ne­přá­telé jsou v tomto pří­padě an­ti­va­xxeři & při­dru­žené sorta po­ma­tenců. Od­bor­ník v roz­ho­voru řekne něco jako: vak­cína po půl roce ztrácí účin­nost. Ne­pří­tel si to pře­loží jako po půl roce jako kdyby se člověk ne­oč­ko­val, nemá to žádný smysl, oč­ko­vání je zcela zby­tečné. Ne­krytá záda, hluchá místa, sku­liny. Ne­ne­chá­vat nic ne­pří­teli zna­mená být přesný až pe­dan­tický – po půl roce klesne imu­nita proti in­fekci na asi 50%, ochrana před vážným prů­bě­hem a smrtí se stále po­hy­buje kolem 90%. Ne­pří­tel se nechce dobrat pravdy, touží jen po su­ro­vém ma­te­ri­álu, kterým při­živí svůj přelud. Lži a de­ma­go­gie patří do jeho re­per­toáru. Fa­na­tik se s klid­ným svě­do­mím do­pustí vě­do­mého pod­vodu, aby ospra­ve­dl­nil vlastní fa­na­tické pře­svěd­čení.

Ale není to jen jed­no­stranná partie, armádě fa­na­tiků ne­mu­síme vzdo­ro­vat pouze klid­ným & vy­rov­na­ným re­ci­to­vá­ním faktů. Tak­tické myš­lení ne­při­jde vniveč, tím víc pro kastu cy­nic­kých kon­sek­ven­ci­o­na­listů. Po­dí­vejte: V Ně­mecku vy­šet­řují plán an­ti­va­xxerů za­vraž­dit sas­kého pre­mi­éra. To jsou jejich ne­chrá­něná záda, onen cynik by se snažil spojit an­ti­va­xxery s ná­si­lím v po­vě­domí ve­řej­nosti, nejen hroz­bám násilí proti po­li­tic­kým špič­kám a ve­řejně ex­po­no­va­ným cílům, ale bez­cílné činy ex­tre­mis­tic­kého křídla, kte­rými trpí běžní lidé a jejich blízcí, dok­toři, sestry, zdra­vot­níci. Když se podaří aso­ci­o­vat všechny an­ti­va­xery s excesy jejich nej­více idi­o­tic­kého křídla, ve­řejné mínění může sklouz­nout a na­jed­nou nebude snadné se pro­hlá­sit za jed­noho z nich a sa­mo­libě se pro­me­ná­do­vat světem jako mu­čed­ník na půl úvazku. Když se všichni na anxi­va­xxery dívají skrz prsty (pro aso­ci­aci s ná­si­lím), na­jed­nou se musí plazit kanály, platí plnou cenu svého pře­svěd­čení a pod tíhou os­t­ra­ki­zace se za chvíli zlomí. Když jim nic ne­hrozí, jsou řadoví an­ti­va­xxeři (ne ex­tré­misté) plní řečí, při­pa­dají si jako di­si­denti, jako od­bo­jáři, jako utla­čo­vaní hr­di­nové. Stačí ale, když, jak se říká, začnou platit vlastní dluhy, okolí je začne apri­ori vnímat ne­ga­tivně, jako even­tu­ální hrozbu pro svůj klid, jejich spo­le­čen­ský okruh se smrskne a vy­chladne, a zápal vět­šiny se roz­pustí.

Tohle je ale při­ja­telná tak­tika jen pro cyniky, co věří v kon­sek­ven­ci­o­na­lis­mus — záleží jen na vý­sledku, metody budiž za­tra­ceny. Pro ně nejde o nijak těžký ar­gu­ment. Čím méně od­pí­račů oč­ko­vání, tím v lepší pozici jsme, abychom jednou pro vždy ne­chali covid v od­pad­ním koši his­to­rie a za­chrá­nili životy pad­noucí vniveč ne­mo­cem, kterým můžeme tri­vi­álně před­chá­zet.


+1: A aby se to ne­ztra­tilo, hrozby po­chá­zejí ze strany ex­trémní pra­vice. Jako ob­vykle se uka­zuje, že jedna strana po­li­tic­kého spek­tra má mnohem blíže k an­ti­va­xxer­sví, kon­spi­ra­cím, po­pí­rání vědy, násilí & po­tla­čo­vání de­mo­kra­cie.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz