k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Kvalita/kvantita

5. 1. 2021 — k47

Koncem roku na pár dní k47čka ze­mřela. Týden jsem tu ne­na­psal ani řádku a došlo tak k po­ru­šení pra­vi­dla živáku: Tři dny bez ak­tu­a­li­zace = jsem mrtvý. Nejsem, ale vše jakoby bylo. Hlavně vnitřní mo­ti­vace.

Proč? Proč to dělám, když mi to vět­ši­nou při­náší jen pra­málo ra­dosti nebo na­pl­nění? Vět­ši­nou to působí jako po­vin­nost a k tomu špatně od­ve­dená na po­slední chvíli (to je taky důvod, proč vět­ši­nou čtu ko­men­táře se zpož­dě­ním; před­po­klá­dám, že mi jen přišli vy­svět­lit, jak moc se mýlím) a vysává to čas a vůli psát něco jiného, něco kre­a­tiv­ního.

Navíc jsem začal smlou­vat s vlast­ními pra­vi­dly, už to nebylo každý den něco, ale aby to na papíře vy­pa­dalo jako, že něco napíšu každý den, tak jsem na chvíli pře­stal. První myš­lenka byla pauz­nout s po­sled­ním dnem roku, ale nejsem moc na ri­tu­ály a na­ho­dile vy­me­zené časové úseky, tak to hrklo o týden dřív. Jak teď? Kdo ví.

Jeden z pro­blémů je v ti­tu­lár­ním kon­fliktu kva­lity a kvan­tity. Když něčemu věnuju víc úsilí, je to oka­mžitě pře­vál­co­váno zá­va­lem den­ních ak­tu­a­li­zací, které jsou často méně než tri­vi­ální. Napíšu blok textu, o němž bych se ne­zlo­bil, kdyby si ho pře­četlo ně­ko­lik párů očí, ale oka­mžitě skončí pod la­vi­nou ba­nál­ních záblesků kra­ni­ál­ních ak­ti­vit. Ne­do­stane pro­stor, ne­do­stane čas.

Je to zase další pří­klad posunu v ná­ro­cích na vlastní pro­dukci. Na jednu stranu cítím, že musím psát něco lep­šího, něco hod­not­něj­šího, ale na druhou stranu je na­sta­vená nějaká ka­dence a podle ní musím po­cho­do­vat nebo… nebo něco. Tření mezi ob­je­mem a ob­čas­nou „kva­li­tou“ měla na­pra­vit sekce výběr. Jestli to fun­guje, kdo ví.

Takže co? Píše se rok 2021, bu­douc­nost, konec na dosah, stále se jako gra­fo­man v re­ci­divě snažím psát, vět­ši­nou tri­vi­a­lity dnů dutých jako strouch­ni­vělá lebka, ve finále jde o zby­teč­nou ak­ti­vitu, ale jsem v pasti.

Pře­mýš­lím, že plán bude buď ak­tu­a­li­zo­vat 4× týdně nebo aspoň 2× týdne, záleží jestli se hnát za ilu­zorní spon­tán­ností „malých myš­le­nek“[m] nebo po­svě­tit vyšší laťku a vy­hra­dit si na to čas a pro­stor. Nevím. Jedno se však mění, žádné post-da­to­vání. Když není téma, nebudu si to na po­slední chvíli tahat z paty, když není, nebudu to psát do­da­tečně. Při myš­lence na tohle do­há­nění, kdy musím něco, cokoli, se mi za ty tři roky začalo dělat skoro zle. S tím je konec.

V duchu celé ope­race je i tenhle článek zby­tečný, jenom nahlas pře­mýš­lím, jak při­stou­pit k ak­ti­vitě, která ne­při­náší nic hma­ta­tel­ného, žádnou ma­te­ri­ální nebo jinou formu odměny, při­nej­lep­ším vnitřní pocit mar­gi­nální re­a­li­zace. Sou­časný plán v pod­statě jel tři a půl roku na vol­no­běh a po­stupně se hrou­til. Změna je nutná.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz