「 i3 」
Začalo to tímhle článkem o odezvě terminálů v linuxu. Doba odezvy v tomto případě znamená, jak dlouho uplyne od stisknutí tlačítka klávesnice do namalování příslušného písmena na obrazovce.
Dlouhá odezva i když je v absolutních časech velice malá, jen 50 milisekund, působí otravně. Člověk se ji nemusí být plně vědom, ale přesto mu otravuje život, emulátor terminálu působí líně, jakýmsi blíže nepopsatelným způsobem divně a něco, co nedokáže popsat, ho štve. V objektivních měřeních to (prý) zvyšuje počet chyb a zvyšuje kognitivní námahu při psaní. To dává intuitivně smysl, když je mezi akcí a reakcí určitá prodleva, mozek musí tohle spojení danou dobu bufferovat.
xfce4-terminal v GNOME má odezvu okolo 45 ms, xterm běžící pod i3 pouhých 1.7 ms. Nejsem odborník, ale připadá mi, že jedno z těch čísel je menší než to druhé. S monitorem s obnovovací frekvencí 60 Hz, by člověk čekal, že se písmeno vykreslí při nejbližší aktualizaci displeje, nejpozději s prodlevou o 16 ms, ale ne, v určitých případech se to může stát až na třetím překreslení po stisku. To mi připadá jako méně než ideální hlavně z důvodu, že používám ten nepříliš svižný xfce4-terminal.
Nový rok, čas na změnu. Proč ne?
xterm není taková hrůza, jak se může zdát z těch okamžiků, když jsem ho náhodně spustil. Dá se zkrášlit a nastavit, aby vypadal skoro jako každý další emulátor terminálu, který cílí na plebs a peony jako vás drahý vypravěč. Skoro.
Se spartánským dlaždicovým správcem oken i3 jsem už kdysi koketoval, ale bylo to příliš jiné a příliš spartánské. V těch dobách byl linuxový svět mnohem méně uhlazený, ne jako dneska, kdy všechno funguje a nic se při žádné velké aktualizaci nerozbije. Navíc i3 vždy patřilo pevně mimo mainsteam, kde je všechno ještě spartánštější. Nějak se počítá s tím, že když používáte nějaký software, buď jste jeho autory, přispíváte do projektu, znáte se s autorem, autor je váš manžel nebo manželka nebo ideálně všechno najednou. Nic pro slabé nátury.
Po letech je to lepší. i3 řeší pár otravných drobností s navigací a dlaždicování mi připadá většinou zbytečné, ale občas k nezaplacení, ale na druhou stranu… povím vám, svalová paměť je mrcha. Když se prostředí najednou nechová přesně tak, na co jsem si roky zvykal najedou si připadám jako ryba na suchu. Leta vše pomalu přizpůsobuju, aby se chováním blížilo vimu (capslock přemapovaný na escape, jak bůh zamýšlel; v bashi :q jako alias pro exit atd.) a najednou nic.
Je to strašlivý pocit. Vím, co chci provést, vím, jak to provést, občas jen
na podvědomé úrovni, ale daná sekvence pohybů nedělá vůbec nic. Jak se přepnu
na další plochu? Normálně Ctrl-Alt-šipka. Nic. Jak spustím dmenu?
Ctrl-Alt-mezerník. Nic.
To všechno je možné si přizpůsobit. Možné a nutné.
Situaci nepomáhá, že i3 zavrhuje normy ve prospěch vlastního pohledu na věc. Klasické klávesové zkratky, které fungují všude jinde, tady nedělají nic. Místo Alt-F4 se zavírá Win-Shift-q. Alt-tab nepřepíná okna. Zbytek světa se shodl na těhle pár věcech, ale ne i3, tam si jedou tu svoji. Člověk si jako první musí otevřít návod k použití. Bez něj neví jak spustit cokoli (žádné start menu), natož aby ho uměl zavřít (žádný křížek v záhlaví ona). Počáteční stav neznalosti sice trvá jen omezenou dobu, ale troufal bych si říct, že jde o klíčové okamžiky. První negativní dojem může být i tím posledním. Tak to bylo u mě před lety, zkusil jsem to, cítil jsem se jako bez rukou a vrátil se do gnome, xfce nebo co jsem v té době používal.
Některá rozhodnutí jsou nepochopitelná. Třeba absence ikon v záhlaví oken. Píše se v nich jen jméno aplikace, jinak nic. Jde o drobnost, ale zásadní pro použitelnost. S ikonami je snáze vidět, co mám na dané ploše otevřené a kognitivní zátěž klesá. Ale ne, i3 jsou fundamentalisi, žádné ikony a basta.
Ok, je to free software, vlastní patchnutá verze je vždy možná. Nebo si můžu zvyknout. Přizpůsobit chování, aby odpovídalo zažitým konvencím a pasovalo na svalovou paměť a na zbytek si zvyknout.
Nicméně jedno je jisté: Celé prostředí a jeho odezva při psaní působí velice svižně. Vím, může jít o placebo efekt, nicméně nehledě na všechny výtky, které jsem tu zmínil, i3 jako náhrada xfce, které jsem používal ±9 let, působí na omak velice příjemně.