k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ 🞄⬤🞄 | twitter RSS
««« »»»

H5N1 + senzacechtivost

5. 8. 2021 — k47

H5N1 ne­po­tře­buje při­krášlo­vat a uměle z ní dělat větší sen­zaci. Je to ča­so­vaná bomba, na které sedíme; va­ri­anta chřipky s glo­bál­ním re­zer­voá­rem v di­vo­kých ptá­cích, jen ně­ko­lik mutací od schop­nosti snadno in­fi­ko­vat lidi. A jestli když se to stane, může to být velký pro­blém. Do dneš­ního dne 53% na­ka­že­ných, přes čtyři stovky, ze­mřelo1 a i když v po­sled­ních letech na­ka­že­ných lidí ubylo2 , stále to není úplně nej­lepší.

O téhle even­tu­a­litě, kdy se z H5N1 stane pří­čina ce­lo­svě­tové pan­de­mie, vy­práví Fatal Con­tact: Bird Flu in Ame­rica, dvou­ho­di­nový te­le­vizní film se sto­páží hodina dvacet (za domácí úkol spo­čí­tejte, jestli je množ­ství reklam únosné). Řeknu to na rovinu: není to nic moc. Ze snímku nebyli příliš nad­šení ani hla­vouni z oboru. Ale to před­bí­hám.

Díval jsem se na to v rámci prů­zkumu, jak jsme si ve spo­lečné ima­gi­naci před­sta­vo­vali možnou pan­de­mii a jak před­stavy naráží na re­a­litu. V tomhle pří­padě tvůrci oči­vidně pře­há­nějí, vezmou tu nej­horší možnou va­ri­antu, trochu ji při­krášlí, vy­ne­chají po­zi­tivní reálie a navrch to ozdobí sen­za­cechti­vostí.

Hlavní kon­trast s re­a­li­tou, tak silný, že pálí jako přímý pohled do xe­no­nové vý­bojky, je v rouš­kách a re­spi­rá­to­rech. Proč je nenosí na­prosto všichni v každém oka­mžiku kaž­dého dne? Tuhle větu nebo ně­kte­rou její va­ri­antu jsem si do po­zná­mek napsal asi de­setkrát.

Při prvním kon­taktu s pan­de­mic­kou H5N1 v Číně dok­toři nosí roušky a gumové ru­ka­vice, ne plné mun­důry, jak jsme ví­dá­vali na co­vi­do­vých od­dě­le­ních. Vědí, s čím mají tu čest, ale oči­vidně je příliš ne­trápí vlastní bez­peč­nost nebo další přenos. Jinak, jestli tomu dobře ro­zu­mím, ptačí chřipky se na­chá­zejí na se­znamu BSL4 or­ga­nismů – za­chá­zejte s nimi velice opa­trně. Poz­ději v pan­de­mii, když běží na plné ob­rátky, lékaři nosí ještě méně ochrany.

Ok, ro­zu­mím, jde o hlavní pro­ta­go­nisty a z fil­mo­vého hle­diska je žádané, když víme, kdo je kdo a toho se dobře do­sáhne, když jim vidíme do ob­li­čeje. Špatný důvod, ale možná se to dá po­cho­pit.

Nicméně nejsou to jen ti. Ani poz­ději, když nemoc zabila 5.8 M lidí za 9 týdnů, dok­toři, sestry nebo ci­vi­listé kolem nenosí ochranu dý­cha­cích cest. Zkuste tohle: při sle­do­vání si dejte panáka, vždy když uvi­díte pří­klad oči­vidně ne­hy­gi­e­nic­kého cho­vání a možné kon­ta­mi­nace. Dvacet pět minut a jste na zá­chytce. Kon­flikt s re­a­li­tou je tak jasný a oči­vidný, až bije do očí. Fik­tivní cho­roba je straš­livá, přesto snímek ne­pů­sobí dojmem, že s tím lidé můžou nebo chtějí něco dělat.

Ve filmu to chro­no­lo­gicky šlo nějak takhle:

Druhý týden a 158 mrtvých. V tomhle bodě by se z pan­de­mie pomalu stá­vala hlavní a jediná zpráva. Covid po­dob­ného počtu obětí dosáhl 30. ledna 2020 a co jsem se díval, na iroz­hlase o něm ten den vyšlo 5 zpráv z cel­ko­vých 49 (ne­po­čí­tám sport, pro­tože lol). V dal­ších dnech to bylo po­dobné – 4-10 zpráv mluví o pan­de­mii, v tom oka­mžiku pro­bí­ha­jící na druhé straně světa.

Čtvrtý týden a 152000 mrtvých. Lidé na uli­cích stále bez roušek, tla­če­nice v ne­moc­ni­cích (to pasuje na brzké záběry z Číny), žádné ro­ze­stupy, žádné so­ci­ální distan­co­vání, dok­toři a sestry bez re­spi­rá­torů, nikdo ne­vy­padá, že by se snažil za­sta­vit šíření smr­tel­ného pa­to­genu. Si­tu­ace je vy­kres­lená jako chaos, kde každý jede jen sám za sebe. Přitom se ale buď vy­sta­vuje riziku in­fekce od ostat­ních nebo ostatní vy­sta­vuje riziku od sebe. Žádná or­ga­ni­zace, žádné do­po­ru­čení nebo struk­tu­ro­vaná opat­ření, je to po­divná fil­mová verze spo­leč­nosti bez smyslů.

Dá se před­po­klá­dat, že pokud trvalo jen 4 týdny dostat se z nuly k apo­ka­ly­pse, budou akutní ne­do­statky re­spi­rá­torů a dal­šího zboží. V tomhle de­tailu fil­maři tre­fili hře­bí­ček na hla­vičku: Přímo zmíní, že se vše vyrábí v Číně a od­tam­tud v těch dnech nic ne­chodí, což byla čás­tečně pravda. Dále dra­ma­ticky vy­kres­lují nárůst cen, gangy, ra­bo­vání, černý trh, to je ale umě­lecká li­cence ná­h­lého ar­maged­donu bez pro­tějšku v naší zku­še­nosti.

Covid mety 150000 obětí dosáhl 16. 4. 2020, kdy byla již naplno za­sa­žena Itálie a se zprá­vami je to teď přesně naopak, jen 8 ne­zmi­ňuje o pan­de­mii (opět ne­po­čí­tám sport).

Dále se čás­tečně tre­fili se so­ci­ální stig­ma­ti­zací prv­ních na­ka­že­ných. To také sedí: první pár pří­padů v ČR byli tu­risté a lidé se k nim ne­vy­ja­dřo­vali příliš pří­vě­tivě + v po­čát­cích pan­de­mie byl cítit ze­sí­lený anti-asij­ský ra­sis­mus.

Dál k filmu: Sa­mo­zřejmě po­ten­ci­álně ne­bez­pečné cho­vání po­kra­čuje a ochrana dý­chací sou­stavy není všu­dypří­tomná i poté, co film odhalí IFR pa­ra­me­try nemoci: 40-60% lidí s ARDS zemře. S co­vi­dem se nám po­da­řilo do­sáh­nout téměř uni­ver­zální pe­ne­trace ochrany, i když riziko je ne­sku­tečně menší v po­rov­nání s fik­tivní nemocí. Na druhou stranu vědomé ig­no­ro­vání do­po­ru­če­ných opat­ření, které mají chrá­nit člo­věka i spo­leč­nost není ne­před­sta­vi­telné, když vez­meme v potaz reálné kulty smrti od­po­ru­jící oč­ko­vání nebo ja­ké­koli pre­ven­tivní akce.

Pak začnou ně­kteří dok­toři a sestry de­zer­to­vat, což je opak toho, co jsme viděli v reálu. Lékaři slou­žili věrně i přes všechny kom­pli­kace a všechny klacky házené jim pod nohy. Za­zna­me­nal jsem ně­které zpo­vědi, že jeli na mno­ha­mě­síční vlně adre­na­linu, která je držela stále na nohou, ale když po­le­vila, zůstal pocit únavy a prázd­noty.

Virus zmu­to­val a čínská vláda to tutlá. Ame­rické ko­le­gyni to pro­zradí whisle­blower. Jo, tomu se dá taky věřit. Na druhou stranu velká část světa měla tak ne­u­vě­ři­telně po­sra­nou reakci na covid, že ab­sence di­le­tance, stu­pi­dity, po­li­tické de­ma­go­gie, si­lác­tví, hoaxů, fake news působí jako ne­sne­ti­telné na­i­vita.

Dál: Spa­lo­vání těl na hra­ni­cích, taky sedí, dělo se v Indii, velice dra­ma­tické záběry. Pak to ale pře­že­nou a ukážou scénu, jak těla bez ce­re­mo­nií vy­klá­pějí z ná­kla­ďáků do ma­so­vého hrobu.

Další vý­razný roz­chod s re­a­li­tou, byl způsob roz­ho­do­vání, kdy to vždy bylo na bed­rech po­li­tiků bez ex­terní ex­per­tízy. Nikdo nikdy ne­mluví o mo­de­lo­vání rizik, o epi­de­mi­o­lo­gii, nic. Po­li­tik musí učinit roz­hod­nutí sám a bez kva­li­fi­kace. Jako ohromné etické dilema vy­kres­lují alo­kaci vakcín. Možná bez dat a modelů jím bude, ale s nimi v pod­statě jde jen o uti­li­tární vý­po­čet: čeho chceme do­sáh­nout, jak toho co nej­e­fek­tiv­něji do­sáh­nout. Naším cílem je za­chrá­nit životy? Lé­kař­ský per­so­nál a pak ohro­žené sku­piny. Pokud jsou ohromné pro­blémy s do­dáv­kami kri­tic­kým zboží, pak můžou nějaké zdroje svě­řo­vat tam. Pokud je zdrojů málo pro všechny (200000 dávek vakcín v 1. do­dávce) a ne­e­xis­tuje ro­zumné kri­té­rium jak alo­kaci upřes­nit, zbývá lo­so­vání. Vý­sle­dek může být krutý, ale náhoda je vždy spra­ved­livá. Že film rozumí kal­kulu rizik a pří­nosů, uka­zuje scéna, kdy dob­ro­vol­níci při vstupu do nou­zové ne­moc­nice zří­zené v za­stávce metru, do­sta­nou prů­pravu triáže pa­ci­entů a mají se sou­stře­dit na ty s nej­větší šancí pře­žití.

Co se řízení di­le­tan­st­kými po­li­tiky týká, go­ver­nor zavedl ne­ú­činné ka­ran­tény ně­ko­lika částí města, za­tímco si virus už po­cho­duje celým městem. Na druhou stranu ne­padne ani náznak o test, trace, iso­late. (Tady to máte: v 16. sto­letí během mo­ro­vých ran na Si­cí­lii za­vedli tři izo­lační centra: jedno pro po­de­zřelé, druhé pro ne­mocné a třetí pro zo­ta­vu­jící se. 500 let na­zpá­tek a už měli zvlád­nuté zá­klady.) Celé se to snaží vzbu­dit dojem, že se nedá nic dělat, že žádné opat­ření nemůže snížit re­pro­dukční číslo, buď zázrak v podobě vak­cíny nebo nic. U nás došlo k uza­vření okresů a obcí, hrubá zá­plata a otravné opat­ření, ale, pokud lidé spo­lu­pra­cují, může zpo­ma­lit šíření. Nic ta­ko­vého ne­u­vi­díme.

Po­slední bod, v němž se tre­fili, byly boje o in­te­lek­tu­ální vlast­nic­tví vakcín. Ve filmu prv­ního kan­di­dáta při­praví Fran­couzi. Poz­ději za­staví do­dávky do USA, fran­couz­ský pre­zi­dent chce do­časně zná­rod­nit pro­dukci dokud ne­bu­dou na­oč­ko­váni všichni fran­couz­ští občané. V USA si to ne­ne­chají líbit a začnou vy­rá­bět vy­rá­bět bez li­cence, což je po­cho­pi­telný krok. Zby­tečně umí­ra­jící lidé mají před­nost před in­te­lek­tu­ál­ním vlast­nic­tvím a kor­po­rát­ními zisky. Stejný krok uči­nila Jižní Afrika, když tam v roce 1997 vláda schvá­lila zákon po­vo­lu­jící pro­dukci, nákup a import lev­ných ge­ne­ric­kých verzí léků proti AIDS i přesto, že do­chází k po­ru­šení pa­tentů. Oka­mžitě se na ně se­sy­paly žaloby me­zi­ná­rod­ních far­ma­ceu­tic­kých firem. Zisky byly oči­vidně dů­le­ži­tější než mrtví Af­ri­čané.

Ve filmu ti pro­hnaní Fran­couzi fun­gují jako ne­spo­leh­liví a so­bečtí pa­douši, v re­a­litě to bylo naopak. Trump na­ří­dil, že pro­dukce ame­ric­kých firem musí pri­márně smě­řo­vat do USA, za­tímco EU spo­lé­hala na ma­gické vlast­nosti vol­ného trhu a proto zpo­čátku musela ostrou­hat.

Kolem vakcín se točí jedno pe­si­mis­tické za­ta­jení, kterým se film pro­vi­nil. Ona totiž vak­cína proti H5N1 exis­tuje. A nejen jedna, hned ně­ko­lik. H5N1 před­sta­vuje do­sta­tečně velké riziko, abychom začali vy­ví­jet vak­cínu proti sou­časné podobě viru. Mnohé státy se jí zá­so­bili, mlu­víme o níz­kých mi­li­o­nech dávek, kdyby k pan­de­mii sku­tečně došlo. Kom­pli­kace spo­čívá v tom, že nevíme jak a jak moc virus zmu­tuje, než do­sáhne stádia schop­ného snad­ného pře­nosu mezi lidmi a tak pre-pan­de­mická vak­cína chrání proti sou­časné ptačí va­ri­antě s tím, že ochrana proti bu­dou­címu a ne­zná­mému kmeni bude aspoň nějaká a lepší než nic. V tomhle ohledu to film maluje čer­něji než je ne­zbytně nutné.

Možná, že právě pe­si­mis­mus hra­ni­čící s ni­hi­lis­mem je po­sel­stvím filmu. Na­ko­nec nemoc sama přešla, první vlna je za námi a život se pomalu vrací do nor­málu. Nic jsme pro to ne­u­dě­lali a oči­vidně jsme ani ne­mohli. Tváří fil­mové pan­de­mie byla bez­bran­nost, kde ani dílčí kroky nejsou možné. Tam kde mě Con­tagion na­pl­nil op­ti­mis­mem, že s pomocí ce­lo­svě­tové ko­o­pe­race a or­ga­ni­zo­va­ných činů můžeme pře­ko­nat ob­rov­ské pro­blémy, tady se nic ta­ko­vého neděje.


  1. Jde o ne­ú­plná čísla, která z prin­cipu nad­hod­no­cují. Za­chy­ceny byly hlavně vážné pří­pady, které si vy­ža­do­valy lé­kař­skou in­ter­venci, ale ne mírné pří­pady, kdy to nemělo horší průběh než běžné a ne­vý­razné re­spi­rační one­moc­nění. Sku­tečná čísla smrt­nosti by se mohla po­hy­bo­vat v roz­mezí 14-33%, ne­sko­nale lepší, přesto stále ka­ta­stro­fické. Navíc změny ve­doucí k po­ten­ci­ální schop­nosti in­fi­ko­vat lidi můžou mít za ná­sle­dek lehčí průběh. Ne­mů­žeme si být jistí, co pan­de­mický kmen sku­tečně způ­sobí, dokud se ne­ob­jeví na scéně.
  2. Z wi­ki­pe­die to vypadá, že už pět let nejde o pro­blém, ale stačí se po­dí­vat na pubmeb pro studie z ji­ho­vý­chodní Asie do­klá­da­jící, že vysoce pa­to­genní H5N1 se stále vy­sky­tuje a mutuje v di­vo­kých ptá­cích. Ono je jen možné, že jsme začali lépe kon­t­ro­lo­vat a před­chá­zet výskytu tohoto chřip­ko­vého viru v chov­ných ptá­cích, za pomoci vak­ci­nace, hy­gi­eny farem a ma­so­vého vy­bí­jení v epi­cen­t­rech, ale divoké po­pu­lace stále před­sta­vuje re­zer­voár.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz