Lidské dynamo

Zas jsem na kole vyrazil na testovací svah, abych změřil výkon nohou, a povím vám, není to nic moc. Za nepřesných podmínek jsem naměřil lehce pod 300 wattů mechanického výkonu, nic moc, dva roky nazpátek to bylo 380 wattů. Na druhou stranu protože vážím podstatně méně než tehdy, čas výstupu byl prakticky identický.

Podle těhle tabulek můj výkon pevně zapadá do dolních 5% cyklistů, možná 10%, pokud neberu celkovou wattáž, ale watt na kilogram, aspoň těch cyklistů, kteří se se svými výkony chtějí podělit a sebe-výběr může data zkreslovat poněkud nahoru.

Protokol měření měl nedostatky v přesnosti. Jednak stopuju čas stoupání s tím, že to je dostatečně prudké, aby se daly ostatní vlivy zanedbat; všechno tření a odpor vzduchu hraje, aspoň doufám, menší roli než práce proti gravitaci. Z toho důvodu těch 300 wattů podhodnocuje skutečnost. O kolik si ale netroufnu odhadovat. Dalším problémem je přesné místo konce trasy; když měřím jen práci proti přitažlivosti země, musím měřit jen ten nejstrmější úsek, těch 38 extra zkosených metrů stoupání a pak okamžitě přestat. Na konci jsem ale měřil i krátký výběh, kdy se stále plazím, ale ubere to pár vteřin. A pak je taky problémem tempo. Měřil jsem několikrát, ale nikdy jsem netrefil rytmus, kdy bych si připadal, že jsem využil všechnu dostupnou energii; buď jsem přehnal na začátku a druhou půlku, kdy jde do tuhého, prakticky stál, nebo to natempoval plynuleji, ale na konci jsem ještě měl energii nazbyt. Po aplikaci těhle korekcí, doufám, se číslo zpřesní o pár wattů nahoru, ale to si nechám na příště. Původně jsem se ani o tomhle nechtěl takhle rozepisovat.

Oněch necelých 300 wattů představuje pouze mechanickou stránku práce proti gravitaci. Co jsem vyčetl z wikipedie, velké svaly jsou účinné jen z 18% – 26%. To znamená, že v okamžicích stoupání, jsem vydával něco kolem 900 – 1200 wattů odpadního tepla. Nevím jak vám, ale mě to připadá bizarně gigantické číslo.

Pod stolem mi stojí 800W elektrický radiátor, za nejchladnějších nocí zimy ho pouštím na pár minut, abych si ohřál nohy, ale vždy ho nechávám pálit jen chvíli; 800 wattů je instantní peklo. A tohle množství horka a ještě něco extra vydává jeden organismus. Není se čemu divit, že se člověk zapotí. Takovým množstvím energie by vytopil malou místnost.

Ok, musím říct jedno: Nevím jestli se všechna energie nevyužitá pro rozpohybování svalů přemění na teplo, počítal bych s tím, ale nejsem si jistý. Dovedu si představit, že při buněčném dýchání může vzniknout nějaký vedlejší produkt, který, i když obsahuje nějakou potenciálně použitelnou chemickou energii, bude vyloučen. Proto jsem jako obvykle zavítal na wikipedii a pár večerů četl o buněčném dýchání a produkci ATP a stejně nemám 100% odpověď. Předpokládám, že nevyužitá energie skončí jako odpadní teplo; pokud víte, napište do komentářů.

Jinak celý ten kolotoč kolem syntézy APT – molekuly, která funguje jako transportní jednotka chemické energie v těle – je pozoruhodný. Pár jich buňky vycucají z glukózy bez přítomnosti kyslíku, ale většina jich vzniká až v mitochondrii; většina energie nepochází z jídla, ale z molekulárního kyslíku; ATP se nikde neuschovává, nikde nečeká, jde pouze o jednotku přenosu, je neustále vytvářena z potravy, spalována v chemických procesech buňky a lidské tělo zrecykluje svou vlastní váhu v APT každý den.