k47.cz
výběr kolo foto makro povídky kultura
koronavirus TECH ▞▞ 🞄⬤🞄 | twitter RSS
««« »»»

Lidské dynamo

24. 9. 2021 — k47

Zas jsem na kole vy­ra­zil na tes­to­vací svah, abych změřil výkon nohou, a povím vám, není to nic moc. Za ne­přes­ných pod­mí­nek jsem na­mě­řil lehce pod 300 wattů me­cha­nic­kého výkonu, nic moc, dva roky na­zpá­tek to bylo 380 wattů. Na druhou stranu pro­tože vážím pod­statně méně než tehdy, čas vý­stupu byl prak­ticky iden­tický.

Podle těhle ta­bu­lek můj výkon pevně zapadá do dol­ních 5% cyk­listů, možná 10%, pokud neberu cel­ko­vou wattáž, ale watt na ki­lo­gram, aspoň těch cyk­listů, kteří se se svými výkony chtějí po­dě­lit a sebe-výběr může data zkres­lo­vat po­ně­kud nahoru.

Pro­to­kol měření měl ne­do­statky v přes­nosti. Jednak sto­puju čas stou­pání s tím, že to je do­sta­tečně prudké, aby se daly ostatní vlivy za­nedbat; všechno tření a odpor vzdu­chu hraje, aspoň doufám, menší roli než práce proti gra­vi­taci. Z toho důvodu těch 300 wattů pod­hod­no­cuje sku­teč­nost. O kolik si ale ne­troufnu od­ha­do­vat. Dalším pro­blé­mem je přesné místo konce trasy; když měřím jen práci proti při­taž­li­vosti země, musím měřit jen ten nej­str­mější úsek, těch 38 extra zko­se­ných metrů stou­pání a pak oka­mžitě pře­stat. Na konci jsem ale měřil i krátký výběh, kdy se stále plazím, ale ubere to pár vteřin. A pak je taky pro­blé­mem tempo. Měřil jsem ně­ko­li­krát, ale nikdy jsem ne­tre­fil rytmus, kdy bych si při­pa­dal, že jsem využil všechnu do­stup­nou ener­gii; buď jsem pře­hnal na za­čátku a druhou půlku, kdy jde do tuhého, prak­ticky stál, nebo to na­tem­po­val ply­nu­leji, ale na konci jsem ještě měl ener­gii nazbyt. Po apli­kaci těhle ko­rekcí, doufám, se číslo zpřesní o pár wattů nahoru, ale to si nechám na příště. Pů­vodně jsem se ani o tomhle ne­chtěl takhle ro­ze­pi­so­vat.

Oněch ne­ce­lých 300 wattů před­sta­vuje pouze me­cha­nic­kou stránku práce proti gra­vi­taci. Co jsem vyčetl z wi­ki­pe­die, velké svaly jsou účinné jen z 18% – 26%. To zna­mená, že v oka­mži­cích stou­pání, jsem vy­dá­val něco kolem 900 – 1200 wattů od­pad­ního tepla. Nevím jak vám, ale mě to při­padá bi­zarně gi­gan­tické číslo.

Pod stolem mi stojí 800W elek­trický ra­di­á­tor, za nejchlad­něj­ších nocí zimy ho pouš­tím na pár minut, abych si ohřál nohy, ale vždy ho ne­chá­vám pálit jen chvíli; 800 wattů je in­stantní peklo. A tohle množ­ství horka a ještě něco extra vydává jeden or­ga­nis­mus. Není se čemu divit, že se člověk zapotí. Ta­ko­vým množ­stvím ener­gie by vy­to­pil malou míst­nost.

Ok, musím říct jedno: Nevím jestli se všechna ener­gie ne­vy­u­žitá pro roz­po­hy­bo­vání svalů pře­mění na teplo, po­čí­tal bych s tím, ale nejsem si jistý. Dovedu si před­sta­vit, že při bu­něč­ném dý­chání může vznik­nout nějaký ve­d­lejší pro­dukt, který, i když ob­sa­huje ně­ja­kou po­ten­ci­álně po­u­ži­tel­nou che­mic­kou ener­gii, bude vy­lou­čen. Proto jsem jako ob­vykle za­ví­tal na wi­ki­pe­dii a pár večerů četl o bu­něč­ném dý­chání a pro­dukci ATP a stejně nemám 100% od­po­věď. Před­po­klá­dám, že ne­vy­u­žitá ener­gie skončí jako od­padní teplo; pokud víte, na­pište do ko­men­tářů.

Jinak celý ten ko­lo­toč kolem syn­tézy APT – mo­le­kuly, která fun­guje jako trans­portní jed­notka che­mické ener­gie v těle – je po­zo­ru­hodný. Pár jich buňky vy­cu­cají z glukózy bez pří­tom­nosti kys­líku, ale vět­šina jich vzniká až v mi­to­chon­drii; vět­šina ener­gie ne­po­chází z jídla, ale z mo­le­ku­lár­ního kys­líku; ATP se nikde ne­u­scho­vává, nikde nečeká, jde pouze o jed­notku pře­nosu, je ne­u­stále vy­tvá­řena z po­travy, spa­lo­vána v che­mic­kých pro­ce­sech buňky a lidské tělo zrecykluje svou vlastní váhu v APT každý den.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz