Bouře

Byl to zvláštní pocit. Někdo projevil starost, ale vy nechápete, proč by se někdo zajímal zrovna o vás? Sám se nestaráte a v tom to celé je. Permanentní konec je zanesen do plánu a je to tak snadný. Není co zachraňovat. Už nejste člověk, nejste unikátní osoba, nejste nic, co má jakoukoli cenu, jen kus masa, stěží. Vše lidské odešlo, strach a nekončící teror zůstal, ty jsou starší, než lidská fasáda, a to co nevyprchalo, nemá smysl zachraňovat. Proč? Odpovídáte beze slov, když někdo odporuje. Nedává to žádný smysl. Proč by ses staral o hromádku popela, která zůstala z malé větvičky v lese zasaženém bleskem? Co myslíš tím 'já', co přesně to znamená? Ne, necítím žádné spojení, žádnou vazbu, žádnou osobní hodnotu. Moje tělo je tady, mysl tady, žádné spojení, nulová komunikace. Vysvětli mi to ještě jednou? Někdo cítí empatii k ruině? Proč bych měl já?