Zasraný cyklisti
Situace byla následující: Jel jsem na kole, protože to je něco, co dělám běžně pro potěchu i užitek, jedu po cyklostezce a kousek vpředu MAMIL (tj. já za patnáct let) na silničním kole. Cyklostezka vyústí na silnici, deset metrů jede po ní a pak z ní odbočí ostře doprava. Když člověk nechce sjet na vozovku, může to vzít po chodníku v nejužším bodě širokém 60 centimetrů se zdí na jedné straně. Před chodníkem je cedule cyklisto sesedni z kola. A tento cyklista situaci ignoroval a prosvištěl to po chodníku, protože kdo by se obtěžoval dopravním značením.
Měl jsem dobrou náladu, tak jsem ho dojel, těsně k němu a za jízdy pověděl: „Pane cyklisto, měl jste sesednout z kola.“ Odpověděl, že ano, správně. Odbočil jsem a zmizel.
Šlo primárně o pedantství pro vlastní pobavení, ale vždy je v tom nějaké ale.
- Jel po chodníku a už jméno dává tušit, že to asi bude prostor pro chodce.
- Značka dává dobrý smysl. Jde o úzký prostor a není vidět za roh. V rychlosti může někoho smáznout.
- Nejdůležitější je ale třídní pohled na celou věc. Tohle je způsob, jak cyklistům udělat špatnou pověst, je to další příležitost, proč si pěšáci můžou říct „zasraný cyklisti“ a hořce si odplivnout. Jezdci na kolech nemají nutně dobrou pověst. Jezdí po chodnících, což po právu vadí chodcům a pro běžného automobilistu jsou lůza, která jenom překáží jejich spanilé jízdě. Když uděláte cokoli, co jakkoli zasáhne do jejich možností neomezeně cestovat, jste horší než Stalin. Když se cyklisté budou chovat jako kdyby je v pralese vychovaly opice a koncept dopravního značení je pro ně něco zcela nepochopitelného, bude to palivo do kotle předsudků a antagonismu. Takhle si je nikdo nezamiluje. Jde o nesmyslné předsudky, ale na tom nezáleží. Materiální důsledky jsou stále materiální nehledě na jejich příčinu.
Třeba já jsem bezohledné a nebezpečné chování viděl jen od lidí na silničních kolech. Kdybych je apriori neměl rád, tak tyhle případy by potvrdily mojí předpojatost. Jsem k nim ambivalentní a tak to zůstanou jen jednotlivé případy I když Magna Carta výslovně zmiňuje, že každý spořádaný občan musí plivnout na každého, jehož kolo stojí víc než 50k.