k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

arXiv a viXra

15. 8. 2020 — k47

Aka­de­mický ži­votní cyklus končí pu­b­li­kací. Aka­de­mik si pak může od­dech­nout. Do­ká­zal po­su­nout hra­nice lid­ského po­znání, peer review to od­sou­hla­sila a má to po­tvr­zené černé na bílém v ja­kémsi žur­nálu.

Než se to ale do­stane do zdár­ného konce, aka­de­mik může článek hodit na pre­print ser­very jako arXiv nebo medr­Xiv. Peer review tam ne­pro­bíhá, ale je to aspoň způsob, jak dostat odezvu, rozjet dis­kuzi a vy­ty­čit si te­ri­to­rium. Když noviny ho­rečně píšou o novém & stále horkém vý­zkumu, který do­ka­zuje, že všechno, co jste věděli o X je špatně, čas­těji, než by bylo ide­ální, to berou z pre­print ser­verů. Na jednu stranu je chápu, je to v PDF a vypadá to strašně vě­decky, tak to přece musí být pravda, žejo. Možná, ale taky možná jen autor pře­stal brát li­thium a při psaní se mu zjevil ježíš a na­ří­dil mu stáh­nout z kůže děti pod pět let a dů­chodce nad 65 let a trochu se to pro­mítlo do jeho vý­zkumu. Nějaké stan­dardy na arXivu mají, ale ne­chytí všechno.

Něž se práce do­stane na pre­print server, aka­de­mik o ní povídá ko­le­gům u piva a/nebo zmate­nému knězi, který nechce u zpo­vědi zase slyšet o po­kroku v data-de­pen­dent lo­ca­lity sensi­tive ha­shing, on chce cash a chlapce pod 12 let.

Pro zbytek je tu viXra. Kdo se ne­do­stane nikam jinam, ale stále si chce při­pa­dat jako aka­de­mik pu­b­li­ku­jící vlastní výzkum ve formě PDF, pro něj je tu žumpa jako viXra. Tam žádné stan­dardy nemají a kdo se dokáže aspoň po­de­psat, může zve­řej­nit pre­print a přesně podle toho to tam vypadá. In­ter­net nemá dno. Vždy se dá kles­nout hlou­běji.

Pro po­ba­vení se někdy začtu o čem píšou po­ma­tenci a kon­spi­rá­toři. Po­suďte sami:

A tak dále a tak dále. Pravda, ně­které články na první pohled vy­pa­dají docela uvě­ři­telně, ale to bude tím, že věrně na­po­do­bují aka­de­mický formát + o tématu vím jen pra­málo. Ale ty vy­lo­ženě po­ma­tené vy­ční­vají jako bolavý palec & dají se snadno poznat:

Na jednu stranu mě tvorba po­ma­tenců baví, ale ne stranu druhou je to smutné. I kdyby to nebylo tak oči­vidně chybně, styděl bych se to dát na web, natož abych to pro­pa­go­val jako vlastní re­vo­luční výzkum.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz