k47.cz
koronavirus výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Zabíjejí vegani komáry?

28. 4. 2020 — k47 (♪)

Když pro­bí­haly stře­do­škol­ské pro­testy fri­days for future, na in­ter­netu se vždy našel někdo, kdo jíz­livě po­u­ká­zal na ne­do­sta­tek zápalu pro­tes­tu­jí­cích. Musel si při tom při­pa­dat jako whist­le­blower, který od­ha­luje zaryté po­kry­tec­tví mla­dých en­vi­ron­men­ta­kistů. „Dneska prší, moc jich tam není.“ „Dneska je zima, proč ne­pro­tes­tují?“ Ná­sle­duje ob­li­gátní Klau­sov­ská po­známka o tom, že jeden chladný den vy­vrací glo­bální kli­ma­tický trend. „Jsou prázd­niny a tak určitě le­ta­dlem od­le­těli na do­vo­le­nou.“ Za klá­ves­nicí omdlí­vali hanbou a spra­ved­li­vým roz­hoř­če­ním. Jde o kla­sic­kou de­ho­ne­stu­jící tak­tiku: Jestliže oni ne­jed­nají podle mých na­ho­di­lých pra­vi­del, jestliže jejich zápal a mo­ti­vace ne­od­po­vídá mým stan­dar­dům1 , pak jsou to pod­vod­níci a pozéři.

Stejně tak je snadné kri­ti­zo­vat ve­ge­ta­ri­ány a vegany, když jejich svo­bodné roz­hod­nutí ne­kon­zu­mo­vat maso a ne­způ­so­bo­vat utr­pení zví­řa­tům ne­za­chází tak daleko, aby uspo­ko­jilo nároky někoho jiného.

#artefakty

Tohle moje dumání začalo, když jsem kdesi za­sle­chl řeč­nický dotaz do prázdna, jak se vegani staví k za­bí­jení blech, které za­mo­řily jejich domovy. Ta­za­telka oka­mžitě při­dala pre­ven­tivní omluvu, že nechce nikoho urazit, ale podle mě jde o le­gi­timní otázku. I blechy jsou živí tvo­rové. Pokud je někdo vegan pro­tože způ­so­bo­vat utr­pení živým tvorům, ale vy­ne­chá z toho blechy, jaký je tedy rozdíl mezi nimi a chlu­pa­tými zví­řaty, které ve­ge­ta­ri­áni nejí? Podle čeho se roz­ho­dují, kde na­črt­nou mo­rální čáru v písku?

Tohle je moment, kdy je velice snadné sklouz­nout k na­bubřelé kri­tice z prv­ního od­stavce. „Jestliže vegani chrání jen pří­tulná zví­řata a ne všechny živé by­tosti, pak to jsou po­krytci,“ řekl by po­vý­šeně náš hy­po­te­tický kritik mezi sousty kr­va­vého bif­teku. Taková pro­kla­mace ukáže kri­ti­kovu mo­rální nad­řa­ze­nost kri­ti­kovi samému, ale neříká nic za­jí­ma­vého. Jme­no­vitě: Jaké jsou mo­ti­vace ve­ge­ta­ri­ánů?

Sám nejsem ve­ge­ta­rián a pokud mě paměť ne­klame, blízce neznám žád­ného dal­šího od­mí­tače masa (i když je mi jasné, že ve­ge­ta­ri­án­ství je eticky správné a eko­lo­gicky pro­spěšné a za­ne­dlouho možná jimi budeme všichni1 ), ale co jsem četl, důvody jsou různé; zdra­votní (buď nemůže jíst maso nebo volí zdra­vější al­ter­na­tivy), sta­rost o ži­votní pro­středí, snaha ne­pod­po­ro­vat krutý masný prů­mysl nebo mo­rální a etické otázky kolem zby­teč­ného utr­pení zvířat.

Každý tenhle důvod vede k jiné ul­ti­mántí pozici k ne­u­tr­pení zvířat. Zdra­votní důvody nemají žádnou, sta­rost o ži­votní pro­střední jen tan­gen­ci­ální (rost­linné ka­lo­rie jsou efek­tiv­nější na zdroje), pozice proti mas­nému prů­myslu může být ok s jed­lými zví­řaty, které jsou cho­vána v hu­mán­něj­ších pod­mín­kách, než in­dustri­ální farma. Jen po­slední vý­cho­disko je ne­o­hra­ni­čené a i pak záleží, jakou formu uti­li­ta­ri­a­nismu vegan po­u­žívá – ma­xi­ma­li­zo­vat užitek nebo mi­ni­ma­li­zo­vat bolest – a do jakých ex­trémů v ní za­chází.

Ale třeba otázka bo­lesti není jed­no­značná. Cítí zví­řata bolest? Všechna? Včetně hmyzu? A co vlastně je bolest? Sho­duje se qualia jed­no­duš­ších ži­vo­či­chů s tou naší? Jako pro­ti­pří­klad si můžeme před­sta­vit tupou bolest, kdy or­ga­nis­mus jeví všechny au­to­ma­tické reakce, ale nic necítí. Pravda, tohle zabíhá do te­ri­to­ria fi­lo­so­fické zombie, ale je to dů­le­žité pro vy­ty­čení čáry v písky. Záleží když zví­řata cítí bolest? Záleží, kdy jsou schopné sub­jek­tivně vnímat? Záleží jak vní­mají svět? (A co to vůbec zna­mená sub­jek­tivně vnímat?) Když mají vědomí? (Co to vlastně je?) Není to všechno je ma­ni­festace an­tro­po­cen­t­rismu?

Když jsem se do to­ho­hle po­no­řil, ob­je­vil jsem be­ze­dnou studnu frak­tál­ních kri­té­rií, která závisí na kvan­tech otázek, pro je­jichž zod­po­vě­zení nejsem ani zda­leka kva­li­fi­ko­vaný. Být zcela prin­ci­pi­ální by zna­me­nalo ne­při­pra­vit o život je­di­ného tvora, ale z prak­tic­kého hle­diska ne­mů­žeme být všichni dža­i­nisté, takže ve­ge­ta­ri­áni a vegani si vy­tvoří vlastní síť ad-hoc řešení na tyto těžké otázky a podle nich se řídí. To, že nejsou fi­lo­so­ficky kom­pletní, ne­před­sta­vuje velký pro­blém.

Ne­trá­pit jen roz­to­milá zví­řata a ne­sta­rat se o blechy je zcela va­lidní postoj. Roz­hodně je mo­rálně po­zi­tiv­nější, než cel­ková ne­teč­nost k utr­pení a ne­o­me­zená kon­zu­mace masa.


  1. Tenhle článek je velice starý, načrtl jsem ho někdy loni a pak ho uložil k ledu. Ne­zá­visle na něm jsem pak poz­ději zjiš­ťo­val, jaká nejmenší plocha země by do­ká­zala uspo­ko­jit ka­lo­rické po­třeby jed­noho člo­věka. Kdyby jedl bram­bory, což by měla být nej­e­fek­tiv­nější plo­dina, stačil by čtve­rec hlíny o výměře při­bližně 17x17 metrů. Ostatní rost­liny jsou méně efek­tivní a všichni ži­vo­či­chové pro­du­ku­jící maso jsou mnohem méně efek­tivní. V pod­statě musíte nechat vyrůst ka­lo­rie v rost­li­nách, pak je pro­hnat krávou nebo pra­se­tem, která je ne­pří­liš efek­tivně trans­for­muje na ka­lo­rie v pro­tei­nech. Plocha po­třebná pro pro­dukci ka­lo­rií v mase je aspoň o jeden řád větší než ta pro rost­linné ka­lo­rie.
píše k47 & hosté, ascii@k47.cz