k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Obětujte staré na oltáři koronaviru, aby přežily trhy

30. 3. 2020 — k47 (♪)

Čísla v době ex­plo­zivní pan­de­mie zrají jako ocet. Stačí pět dní a ro­zumný názor na­jed­nou zní jako na­prosté ší­len­ství nebo naopak. Z toho důvodu po sobě radši nečtu nic, co jsem o ko­ro­na­viru dřív napsal, ale to je teď ve­d­lejší.

Právě jsem dočetl ko­men­tář o naší ná­rodní reakci zve­řej­něný 26. 3. a od doby pu­b­li­kace místy začal pů­so­bit jako spisky před-osví­cen­ských mystiků. V pod­statě říká, že COVID není velký pro­blém, že je ne­bez­pečný jen pro ty staré a ti stejně za chvíli umřou. Takže máme uvol­nit ome­zení, dělat jakoby se nic nedělo, po­sta­rat se o ri­zi­kové sku­piny a hlavně udržet eko­no­miku v chodu.

Ba­bičko, my se ko­lek­tivně roz­hodli, že tě ne­cháme umřít o pár let dřív. Taky se ne­mů­žete dočkat, až to ozná­míte vlast­ním pra­ro­di­čům? A ospra­ve­dl­nění tohoto pří­stupu k nej­star­ším spo­lu­ob­ča­nům? Ně­kteří staří a ne­mocní si přejí zemřít a proto všechny nad 70 hodíme do vlak. Ano, to zní zcela ro­zumně.

Smrdí z toho ta stará známá dis­kuzní tak­tika jak za­šláp­nout, co se vám nehodí: Máme dů­le­ži­tější pro­blémy a ty musíme řešit striktně v pořadí se­stupné dů­le­ži­tosti. COVID zatím ne­za­bil dost lidí a proto není dů­le­žitý. A když ne­bu­deme po­stu­po­vat podle v článku na­črt­nu­tých pra­vi­del, eko­no­mika zko­la­buje, všichni zchud­neme, na­stane to­ta­lita, budeme muset jíst ve­verky a vy­hlá­síme válku Slo­ven­sku, abychom zís­kali pří­stup k zásobě jejich les­ních hlo­davců.

Při­padá mi, že lidé, kteří „ne­ro­zumí eko­no­mice“ (mezi než patří 99% plebsu včetně vašeho věr­ného vy­pra­věče), blá­hově mají za to, že eko­no­mika jako celek musí mít re­zervy schopné ab­sor­bo­vat náhlý šok. Nikdo by přece ne­pro­vo­zo­val tak mon­strózně kom­pli­ko­vaný systém bez bez­peč­nost­ních po­jis­tek, žejo? Přece to všechno nemůže po­lo­žit čás­tečný vý­pa­dek na jeden měsíc? Nebo jen dva týdny? Oči­vidně žádný tlumič šoku ne­e­xis­tuje, pro­tože by stál extra €€€. A tak musíme obě­to­vat své staré.

Eko­no­mice ne­ro­zu­mím & proto s po­stu­pem nebudu po­le­mi­zo­vat, stejně tak (na rozdíl od kaž­dého dru­hého pro­gra­má­tora) ne­před­stí­rám, že znám ide­ální stra­te­gii kon­fron­tace ko­ro­na­viru, ale ani nechci být uži­teč­ným idi­o­tem pro au­to­ri­táře a kývat na každou akci silné ruky.

Přesto bych chtěl zmínit jednu věc: V celém článku nikde na­padlo ani slovo o jedné dů­le­žité in­for­maci. Pan­de­mie se šíří ex­po­nen­ci­álně a riziko nákazy a smrti se každý týden zdvoj­ná­sobí. A to by mělo být zmí­něno, pro­tože tahle drob­nost je shodou náhod jediný důvod, proč všichni re­a­gují jak re­a­gují, když se někde objeví pár pří­padů. Pár pří­padů nebude je­di­ných a velice rychle jejich počet vy­střelí.

Místo toho v článku pro­vádí ob­vyklé ma­né­vry, kdy srov­nává sou­čas­nou hrozbu epi­de­mie v ex­po­nen­ci­ál­ním stádiu s ri­zi­kem toho či onoho.

Na chřipku umírá ročně v Česku až dva tisíce osob a […] se jí nakazí ročně […] 1 až 1,5 mi­li­onu lidí. Ce­lo­svě­tově má chřipka ročně na svě­domí až 650 tisíc úmrtí a ročně ji pro­dělá zhruba jedna mi­li­arda lidí.

V EU je ročně 26 tisíc obětí au­to­ne­hod (v Česku zhruba 560, ce­lo­svě­tově 1,35 mi­li­onu) a nikoho ne­na­padlo kvůli tomu za­ká­zat auta

Na ra­ko­vinu ročně v Česku zemře téměř 30 tisíc lidí. […] Na ra­ko­vinu umírá kaž­dých 20 minut jeden Čech, tedy při­bližně 70 denně.

(A ještě přidá, že ko­ro­na­vi­rus má u 80 pro­cent pa­ci­entů lehký průběh (lehčí než chřipka – buď úplně bez pří­znaků anebo s leh­kými pří­znaky). To je pravda, jen ty mild symptoms podle toho, co jsem četl, za­hr­nují všechno na spek­tru od skoro nic až po zápal plic a moc ne­chybí a nebude mi na umření jen ob­razně, ale to teď není dů­le­žité.)

Všechna pre­zen­to­vaná čísla ostat­ních hrozeb jsou dobře známá a sta­bilní (a proto působí fádně). Ne­hrozí u nich, že za týden vy­skočí na dvoj­ná­so­bek a v na­sto­le­ném trendu budou po­kra­čo­vat. To v článku nikde ne­padne. Riziko je možná malé teď, ale pokud se nic ne­stane, za týden bude dvoj­ná­sobné, za další čtyř­ná­sobné a za měsíc 16x, za dva měsíce 256x. Ex­po­nen­ci­ály se ne­vy­platí brát na lehkou váhu.

Cel­kově se jím na­ka­zilo ve světě k dneš­nímu dni cca 400 tisíc lidí, z čehož cca 100 tisíc se již uzdra­vilo a cca 20 tisíc ze­mřelo.

A hele, o pět dnů poz­ději jsme na 803313 po­tvr­ze­ných na­ka­že­ných a 39014 mrtvých (Ak­tu­a­li­zace: O dal­ších deset dnů poz­ději 1500000 po­tvr­ze­ných a 90000 mrtvých). Co jsem se díval, v těchto dnech začalo na COVID denně umírat přes 2000 lidí, což od­po­vídá často zmi­ňo­va­nému chřip­ko­vému tempu. Rozdíl je jen v tom, že ko­ro­na­vi­rové tempo dvou tisíc denně dále zrych­luje (O deset dnů poz­ději pře­sáhlo 5000 denně).

Kaž­do­ročně v Itálii zemře cca půl mi­li­onu lidí na stáří, různé nemoci a nehody, denně tedy cca 1370.

Dnes si ko­ro­na­vi­rus v Itálii vy­žá­dal přes 800 obětí (+ tohle)

To, že nyní jich umírá o něco více, sta­tis­ticky vzato zna­mená, že poz­ději (po ode­znění epi­de­mie) to bude o to méně.

Bri­lantní nápad so­ci­o­pata: Když za­bi­jeme všechny nad 50 let, budeme mít úžasně mladou po­pu­laci. Oči­vidně je to pravda, ale po­u­ží­vat tohle jako ob­ha­jobu po­vin­ného výseku sta­rých ne­pů­sobí příliš em­pa­ticky.

Ne, tohle všechno je pre­ce­dens, pokud ta­ko­váto opat­ření tak zá­sadně ome­zu­jící svo­bodu a de­mo­kra­cii jsou při­mě­řená v mo­mentě, kdy máme 74 lidí s ko­ro­na­vi­rem v ne­moc­ni­cích a tři ze­mřeli (spíše s ním než na něj)

Stav o pět dní poz­ději: 3237 pro­ká­za­ných nákaz, 291 hospi­ta­li­zo­va­ných, 31 ze­mře­lých. Uvi­díme, jak na tom budeme za týden. Bude to po­kra­čo­vání pre­ce­dentu nebo už to bude opoz­děná reakce? Nedává smysl zpo­čátku ne­re­a­go­vat a teprve když začne při­tu­ho­vat rozjet opat­ření, pro­tože nic­ne­dě­lá­ním bychom pro­pásli cenné dny.

Ok, takže byl pre­zen­to­ván nějaký plán a snaha ho pod­lo­žit čísly. Vy­ne­chán byl jen jeden ma­ličký detail, který je shodou náhod ten nej­dů­le­ži­tější a díky němu se za pár dnů čísla zcela změ­nila. Je to pořád ještě nej­lepší možný plán? Nevím, jen moje ba­bička vždycky říkala: „když se opíráš o ex­po­nen­ci­ální křiku, dávej pozor“.

(Jako vždycky se ale může ukázat, že ko­men­ta­riát byl úplně mimo.)


WHO říkala tes­to­vat, tes­to­vat, tes­to­vat & myslím, že se shod­neme, že bychom ji měli po­slech­nout.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz