k47.cz
výběr foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ kolo | twitter RSS
««« »»»

Riziko koronaviru

8. 3. 2020 — k47 (♪)

Při čtení reakcí, pro­gnóz a rad ohledně ko­ro­na­viru vždy s po­tě­še­ním hledám kva­li­fi­kaci autora a pokud to není doktor nebo epi­de­mi­o­log, zprávu neberu na vědomí. Přečtu si ji, to jo, ale při­klá­dám ji jen malou váhu. V mozku ji za­řa­dím do ko­lonky „ehhh“.

Sa­mo­zřejmě, podle téhle logiky, pro­tože nejsem od­bor­ník na nic, všechno, co o COVIDu napíšu, můžete směle ig­no­ro­vat. Ve vlast­ním zájmu byste měli pře­stat číst a vy­hle­dat in­for­mace od au­to­rity v oboru.

Přesto mi to ne­za­brání tu zase něco utrou­sit.

Četl jsem teď názor člo­věka od po­čí­tačů, který mi málem při­vo­dil ane­ury­s­mus. Dýchá z něho proti-státní, proti-in­sti­tu­ci­o­nální, na sebe za­mě­řený, pra­vi­cově li­ber­ta­ri­án­ský lais­sez-faire pohled. Ten je jediný nej­lepší možný a spraví všechny neduhy, do­konce pomůže i v pan­de­mii. Věděli jste, že svo­bodný trh vše vyřeší? Že šrou­bo­vání cen pod­ni­kavci, kteří pa­ra­zi­tují na stra­chu, není hye­nis­mus, ale cenový signál? Ten je vyslán a za­chy­cen tím způ­so­bem, že to zvýší do­stup­nost & ceny zase spad­nou? (Říkal někdo Hayek nebo mi to jen kručí v břiše?) Škoda jen, že si autor o pár od­stavců dál přímo od­po­ruje.

Další nosná teze textu spo­čívá v tom, že pokud exis­tuje mož­nost ter­mi­nál­ního vý­sledku, tedy na­pří­klad že vy nebo někdo na kom vám záleží zemře na COVID-19, ne­mů­žeme jed­no­duše vážit rizika. Černý den nikdy nesmí nastat a hotovo. Musíme pod­nik­nout všechny kroky, abychom se vy­hnuli přesně tomuto vý­sledku – ne­ne­chat se na­ka­zit ko­ro­na­vi­rem a ne­pře­nést to na nám drahé. I když vy­hlídka ka­ta­strofy má ma­lič­kou šanci, pro­tože její ná­sledky jsou ab­so­lutní, nikdy k ne­smíme do­pus­tit, aby k ní došlo. (Říkal někdo Taleb nebo to byl jen průvan?)

To všechno je fajn. Po­sta­rat se o sebe dává smysl, změnit do­časně cho­vání abychom sní­žili rizika, ok. Jen ten úhel ex­trémní in­di­vi­du­a­lity, že se o sebe můžete po­sta­rat jedině sami a stát nebo ja­ká­koli jiná forma or­ga­ni­zace je z prin­cipu ne­motorná a ne­e­fek­tivní, je při­nej­lep­ším kon­tra­pro­duk­tivní, při­nej­hor­ším ne­bez­pečný. Jde o velice ome­zený pohled. Je­di­nec vždy jen mírní ná­sledky – kupuje kon­zervy, shání levné re­spi­rá­tory, od­hla­šuje se z kon­fe­rencí – or­ga­ni­zo­vaná síla ji dokáže zkro­tit – masivní tes­to­vání jako v Jižní Korei, tra­so­vání kon­taktů jako v Sin­ga­puru nebo v nej­hor­ším pří­padě velké ka­ran­tény. Or­ga­ni­zo­vaná akce, zmůže to co ato­mi­zo­vaný je­di­nec nikdy ne­svede – může se čelem po­sta­vit plošné hrozbě a eli­mi­no­vat ji.


+1: Od prv­ních od­stavců, jsem čekal, kdy padne jméno N. N. Taleb, pro­tože velice po­dobný pří­stup k riziku ter­mi­nální udá­losti jsem četl právě od něho. Na­ko­nec jsem se toho po­trh­líka dočkal.

+2: Jeden z důvodů, proč na mě film Con­tagion, i když vy­práví příběh ne­mys­li­telné ka­ta­strofy, působí op­ti­mis­ticky je právě ukázka ob­rov­ské ko­o­pe­race a or­ga­ni­zace, kdy v tom nejsme sami, kdy celý svět spolu táhne za jeden provaz.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz