k47.cz

twitter RSS
««« »»»

Paradox volby

2. 9. 2020 — k47

I když nás koronavirus rozveseluje už víc než půl roku, stále o něm nevíme vše, co bychom chtěli. Jaká látka může fungovat jako lék? Bude vakcína efektivní? Jaká opatření mají nejlepší poměr cena/výkon?

Ta poslední otázka stojí za pozornost, protože leží v jádru paradoxu. Pokud existuje ideální chování populace, které poskytne největší možnou ochranu před virem za cenu nejmenších ekonomických dopadů, jaký je rozdíl, když si to chování vybereme svobodně nebo když je nařízeno ediktem hlavního epidemiologa. Obě varianty vedou ke stejnému výsledku – všichni se chovají přesně podle hypotetického scénáře a nikdo se neulejvá. Jaký je tedy rozdíl? Vnitřní motivace, možná, blaho lidstva v mysli nebo diktát efektivity. Ale je to svobodná volba, když výsledek je identický jako při nařízení? Utilitarianisté by odpověděli, že samotná otázka nedává smysl a záleží jen na minimalizaci utrpení a maximalizaci slasti, prostředky dosažení buď zatraceny.

Na internetu se tohle všechno zredukuje na nepříliš elegantní debatu, jestli máme být víc jako Švédsko? Jejich přístup byl laxní liberální s minimem nařízených opatření. Prý se spoléhali na zodpovědnost Švédů. A v tom to je. Spoléhali se, že populus samovolně najde rovnováhu, kdy zamezí šíření infekce, ale nepřiškrtí ekonomiku. Nějakým způsobem. Přičemž velkoplošná opatření nemůžou dosáhnout stejného efektu. Našli ekvilibrium, kdy značné množství lidí umřelo (5× víc než světový průměr), takže aspoň v jednom ohledu to nebyl ten ideál, který zatím stále neznáme.

Ale kdyby ho vikingové nebo kdokoli jiný magicky objevil, jaký by byl rozdíl v tom, kdyby to bylo nařízeno? Pokud je volba, kterou učiníte dobrovolně naprosto identická jako akce, ke které byste byli donuceni, je to svobodná volba? Je v tom vůbec nějaký rozdíl?

Jediný rozdíl by byly pocity lidí o celé operaci, ne fakta nebo materiální efekt. Ideálu ale nemůžeme dosáhnout a oba přístupy nabízejí odlišné páky a motivace. Pocity k opatřením v tom případě hrají velkou roli, stejně jako předcházející názory na to, jestli pravidla mají platit i pro nebo můžu podvádět, nebo jestli se jako společnost dokážeme organizovat nebo jestli je to každý sám za sebe.


+1: Opatření fungují velice dobře. Od března jsem nebyl ani jednou nachlazený, což je rekord. Podle Nature se letošní globální chřipková sezóna smrskla o víc jak měsíc, nejspíš kvůli striktním opatřením proti šíření respiračních chorob a zvýšené hygieně.

+2: (dodatek 12/2021)

Vlastimil Válek: „Otázka, jestli zakážeme nebo nezakážeme večírky, zda omezíme nebo neomezíme večírky, je už ve své podstatě nešťastná. Každý z nás – a i provozovatelé – by měli myslet na naše děti a na naši budoucnost a měli by omezit večírky. Neměli by večírky pořádat. Není to o tom, co vláda nařídí nebo nenařídí, už nemáme komunismus, kde musíme čekat na to, kdy nám ÚV KSČ přikáže něco dělat. Máme demokratickou společnost a každý bychom měli být zodpovědný. Mně se nelíbí dotaz, zda mám nebo nemám pořádat večírek. Prosím všechny, neorganizujte večírky, neplánujte je, neplánujte Silvestra. Nejde o vás, o váš večírek, jde o nás všechny. Myslete na nás všechny, myslete na naše děti, myslete na naše seniory, myslete na naše zdravotníky. Za jeden váš večírek může být zhroucená nemocnice. Proč chcete, aby vám vláda něco nařídila? Neumíte se chovat seriózně a slušně sami? Já věřím, že ano, věřím českým občanům.“

Přeloženo do lidštiny: Nechci vám nic nařizovat, ale byl bych rád, kdyby jste se chovali, jako kdyby vám byla nařízena jedno konkrétní chování. Chtěl bych, abyste se z vlastní svobodné vůle rozhodli jedním specifickým způsobem a to takovým, který v maximální možné míře zamezí šíření koronaviru. Chci dosáhnout stejného výsledku jako kdyby něco bylo centrálně nařízeno, ale nechci vypadat jako despota, co něco nařizuje.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz