k47.cz

mastodon twitter RSS
bandcamp explorer
««« »»»

Bílý opar

15. 7. 2020 — k47

Zrovna nedávno jsem si říkal, že jsem letos zatím nepíchnul duši. Přes metu tisíc kilometrů jsem se už přehoupnul, ale pořád žádné díry. Jednu jsem v terénu lepil pro cizí cyklistku, ale na vlastním nic, nic, nic.

Když čtete tenhle úvod, je vám asi jasné, kam to bude směřovat. Ano, bilance se změnila. Jel jsem po cyklostezce směrem do Města, asfalt hladký a vlhký, hřeben terénu se zlomil a následovala klesání pozvolné jako oddechování spícího obra. Všechno se v ten okamžik zdálo v naprosté rovnováze.

Ale najednou se ozvala rána, milisekundu ticho, pak syčení. Podívám se dolů, ze zadního kola se vyvalil mrak bílého oparu.

Je to zvláštní. I když jsem dostal nezpochybnitelné indicie, že je něco špatně, stejně jsem okamžik nereagoval a čekal, že se vzniklá situace nějakým způsobem sama vyřeší. Nevyřešila.

Na něco jsem na perfektním povrchu vozovky musel najet. Dokonce jsem šel zpátky hledat, jestli to není nějaký hřebík, aby o něj nezavadili jiní cyklisté (nebo já na cestě zpátky), ale nebylo tam nic, jen asfalt hladký jako sklo, který se černal vlhkostí a kdybych se k němu sehnul, stále z něj byl cítit mdlý zápach čerstvé vozovky.

Dál to byla jen rutina, vždy s sebou vezu jednu náhradní duši a sadu záplat. Kolo přehodit na řídítka, sundat zadní kolo, svléknout plášť, vyvlíknout duši, najít díru, tady je, šlic dlouhý skoro centimetr, no nic, tady to lepit nebudu. Vytáhnu záložní duši, dám ji tam, nasadím plášť, nafukuju a co to sakra má znamenat? Něco tady zase syčí.

V záložní duši byla taky díra. Vozím ji s sebou pořád a tipuju, že natřásání a přetřásání ji nedělalo dobře. Nebo tam ta díra byla pořád. Jaký smysl má záloha, když nefunguje?

Čas na lepidlo. Sedím na kraji stezky, hledám trhlinu, začistím ji, vulkanizační roztok, minutu počkat, připlácnout záplatu, doufat. Kolem mezitím projeli tři cyklisté a celkem spokojeně ignorovali bratra v nouzi. Ani soucitným pohledem nezavadili. Normálka.

Celá etuda trvala kolik? ±20 minut? Možná. A pak jsem byl zas na cestě, o jejímž cíli tady nenapíšu ani slovo.

Pointa? Skoro žádná. Jen teď mám na záložní duši celkem 6 záplat. Povězte mi, kolik záplat je už příliš?

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz