k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Molografie

19. 2. 2020 — k47 (♪)

Zkou­ším teď něco nového. Tedy, když říkám zkou­ším, zna­mená to, že se ná­ho­dou stalo něco ne­plá­no­va­ného & teď se vezu na po­zi­tivní vlně omylu. Dělal jsem ilu­strační fotky disket pro tenhletenhle článek, idea byla taková: Makro + ši­ro­ko­úhlý ob­jek­tiv + pohled ze vzdá­le­nosti asi 7 mi­li­me­trů, aby dras­ticky vy­ni­kala per­spek­tiva + pak se uvidí. Ty­pické makro-fotky mají ten vzhled jakoby z jiného světa, kde ne­e­xis­tuje per­spek­tiva a vše působí ploše. Dává to smysl, makro­ob­jek­tivy mívají dlouhá oh­niska, 90 mi­li­me­trů, 150 mi­li­me­trů, aby po­zo­ro­va­tel mohl po­zo­ro­vat zpo­vzdálí a ne­na­ru­šil mi­k­ro­sko­pic­kou akci; vět­ši­nou nejde o 12mm sklo, které musíte narvat přímo k sub­jektu. Zdálky to dává větší smysl. Nicméně široký ob­jek­tiv zvý­razní per­spek­tivu, přímo cítíte, jak máte oční bulvu na­le­pe­nou k epi­cen­tru akce. Také po­skytne větší hloubku os­t­rosti, která je pro makro ty­picky ne­e­xis­tu­jící. Vý­sle­dek chutná ne­zvykle. Má v sobě něco žánrově ne­pří­stoj­ného & působí fa­lešně, po­dobně jako mi­ni­a­tu­ri­zace vel­kého světa tilt-shift tech­ni­kou – jde o podvod, takhle by to nemělo vy­pa­dat.

S tímhle jsem začal blb­nout. 12mm crop ob­jek­tiv, mezi ním a tělem foto-stroje ná­hodný že­lezný krou­žek. Pa­so­val, po­su­nul ob­jek­tiv o ±7mm vpřed a tím mu do­vo­lil ostřit ne­u­vě­ři­telně blízko, pouhé mi­li­me­try před po­vr­chem skla. Celé jsem to za­fi­xo­val le­pen­kou & zkusil, co to udělá. (Kolik pro­blémů života můžete vy­ře­šit jen tím, že máte po ruce duck tape a ne­bo­jíte se ji použít?)

Vý­sledky začaly velice rychle vy­pa­dat po­ně­kud lo­mo­gra­fiky. Široký & blízký look & feel byl fajn, přesně to jsem čekal. Měl za­jí­mavý efekt v tom, že malé věci na­jed­nou vy­pa­daly ob­rov­sky a ne jako pouhé zvět­še­niny ma­lič­kostí. Na­pří­klad ty plody nahoře působí, jako kdyby měly ve­li­kost jablek, i když jsou mnohem, mnohem menší. A jak jsem zkou­šel jak další malé před­měty udělat vel­kými, lo­mo­gra­fič­nost sílila. Začalo to vy­pa­dat skoro umě­lecky. Skoro.

Šlo o to, že páska, která op­tický aparát držela po­hro­madě, se na jedné straně od­le­pila a do­vo­lila tak kon­t­ro­lo­va­nému množ­ství pa­ra­zi­tic­kého světla vnik­nout na senzor. To sní­žilo kon­trast a dodalo snímku růžový nádech. Vý­sle­dek není lepší, jen za­jí­mavý. Nijak zá­sadně jsem do toho ne­hra­bal v dark­table, takhle více/méně vy­lezly ze sen­zoru.

Pointa? Někdy ob­jek­tivně horší zna­mená sub­jek­tivně lepší. A možná bych se mohl po­dí­vat na další způ­soby jak zde­gra­do­vat snímky & dodat jim cha­rak­ter.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz