k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Kojenecká úmrtnost

25. 5. 2020 — k47

V po­slední letech se bez vlast­ního při­či­nění do­stá­vám do spo­leč­nosti mla­dých matek, které se cukají s oč­ko­vá­ním svých dětí. Nejsou to anti-va­xxerky, to ani v nejmen­ším, jen svým ra­neč­kům štěstí ne­chtějí nijak, byť te­o­re­ticky, uško­dit. Dává to jistý smysl: před­stavte si, že jste z vlast­ního těla vy­tla­čily ma­ličké stvo­ření, musíte se starat o jeho ex­kre­menty, snášet jeho ne­do­sta­tek ko­o­pe­race a snažit se de­kó­do­vat, co teď zna­mená jeho pláč, ale přesto ho mi­lu­jete pro­tože evo­luční bi­o­lo­gie+psy­cho­lo­gie; i po ně­ko­lika mě­sí­cích má na ma­ličké tváři výraz zma­tení a po­bou­ření, jako by se nebylo jisté, jestli se chce na celé téhle věci, které říkáme život, vlastně po­dí­let, ale i přesto, že to ne­do­ká­žete vy­svět­lit, jsou pro vás tyhle čtyři kila proto-člo­věka vším na světě.

V tomto světle pak není úplně ne­po­cho­pi­telné, proč in­for­mace, že pre­ven­tivní pro­cedura může te­o­re­ticky při­vo­dit újmu, způ­sobí pár vrásek na čele.

Na druhou stranu si vez­měte tohle: Na webu sta­tis­tické úřadu jsem kdysi na­ra­zil na ta­bulku ko­je­necké úmrt­nosti, (tj. před prv­ními na­ro­ze­ni­nami). Sahala nazpět až do roku 1809 a šo­ko­vala mě na­to­lik, že jsem z ní udělal graf.

Do pře­lomu 19. a 20. sto­letí každé čtvrté dítě ze­mřelo během prv­ního roku života. Dvacet pět pro­cent. Někdy až třicet. Počet pak začal vy­tr­vale klesat a s vý­jim­kou let po druhé svě­tové válce klesá až do dneš­ních klid­ných let jed­n­a­dva­cá­tého sto­letí, kdy no­vo­ro­zenci a ko­jenci umí­rají ne­u­vě­ři­telně vzácně. Někdy se to přece jen stane, ale jde o tragé­dii, ne o běžný úkaz.

Důvody po­klesu jsou mno­ho­četné: lepší strava, lepší hy­gi­e­nické pod­mínky, do­stupná lé­kař­ská péče a také oč­ko­vání. Ta z mnoha smr­tí­cích nebo mr­za­čí­cích chorob uči­nila pouhé vzpo­mínky. Dnes skoro nikdo nezná nikoho, kdo trpěl zá­škr­tem, te­ta­nem, černým kašlem, obrnou nebo he­pa­ti­ti­dou; ty byly oč­ko­vá­ním z obec­ného po­vě­domí dávno vy­mý­ceny. Ne­vi­díme reálná rizika nákazy, zů­stá­vají jen po­chyb­nosti (a někdy i kon­spi­race) o vak­cí­nách, které nás do­ká­zaly vy­vléct z oprátky smrti, pro­tože co kdyby…


+1: Stručná his­to­rie oč­ko­vání

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz