Kontextuální slepota

V Republice máme k dispozici 20k dávek očkování pro 10k lidí. Jedna dávka poskytne 91% ochranu, dvě 95% ochranu. Dává smysl naočkovat 20k lidí jen jednou dávkou, než polovinu dvěma? To není těžké rozhodnutí, žejo. Žejo?

Ano, ale jen když tahle dvě čísla kompletně popisují realitu a ve hře nejsou jiné nám neznámé údaje. Co třeba tahle hypotetická situace: Čísla stejná, ale jedna dávka poskytne avizovanou ochranu na měsíc, dvě aspoň na rok? V tom případě by změna strategie, vzhledem k tomu, že se druhá dávka Pfizer/BioNTech vakcíny podává o tři týdny později, neměla skoro žádný vliv. Nebo třeba detail, jestli očkování zamezí přenosu nebo pouze chorobě?

Proto se vyplatí opatrnost v prohlášeních z pozice diletantů, protože nevíme, co nevíme. Neznáme plný kontext a rozhodnutí děláme podle dat, která máme zrovna k dispozici. Jsou kompletní? Jsou užitečná? Jsou pravdivá? Nejde jen o numericky vyjádřený hype? Nevíme. Je to stejně zrádné, jako dělat úsudky na základě toho, co slyšíte ze zpráv. Referují o všem výjimečném a vzácném, ne o průměrném, pravděpodobném a všedním. Byla by chyba z extrémů extrapolovat podobu reality.

Třeba pooling byl v březnu na základě kusých informací z tisku vnímám jako žhavá nová metoda, která se musí za každou cenu použít. Ve skutečnosti se používá od druhé světové války a dovolím si tipnout, že každý laborant o ní ví a dokáže vyhodnotit její aplikovatelnost lépe než průměrný peon jako já nebo ty, kterým se dostalo 90% vzdělání z wikipedie.

Od toho tu máme odborníky, kteří tyhle věci studují celý život, a ne nahodilé kecaly na internetu, které je jen hodně slyšet.

+1: dodatek