Illichovská matematika

Ok, jen malá poznámka. Kdosi se zmínil, že plánuje upgradovat z loňského modelu telefonu na právě uvedený. Zaletěl jsem do ceníků a tam se artikl vznášel na cenové hladině 33 tisíc korun. Pak jsem se na otočku stavil na wikipedii a dle její kolektivní moudrosti průměrná čistá mzda činí 25685 za měsíc. Tabulkový český peon musí na onen nový high-end telefon pracovat víc jak jeden měsíc života. Tenhle člověk nebyl obyč smrtelník, byl to vysoce placený softwarový vývojář nebo tak něco, ale to je vedlejší. Jde o ty Illichovské počty – na X potřebuju Y prostředků, to znamená Z času, dává poměr Z/X smysl? Představme si, že se obejdeme bez X a najednou máme Z volného času. Měsíc volna nebo nejposlednější výstřelek technologických symbolů statusu. Jo, tyhle touhy po idioticky drahých předmětech bych chtěl mít.

V minulosti jsem taky zakoupil několik idioticky drahých hraček (hlavně tuhle jednu), ale časem jsem toho začal litovat. Kdybych věděl, co vím teď, šel bych více █████ cestou, mnohem mnohem víc █████.

Poslední rok nebo dva se snažím kriticky hodnotit materiální touhy, jaký by byl jejich užitek a odkud pramení pocit, že něco musím mít. Většinou jsou to nesmysly, většinou to není potřeba, život se změní jen málo, reklamní sliby se ukážou jako sliby a reklama, technologie rapidně zastará a život v druhém kole bývá s nesmírnou slevou. Nechci nikomu říkat, jak by měl fungovat, i když racionalitu některých činů mi hlava nebere, nicméně takhle, s minimalizací chtění po zbytnostech, jsem velice spokojený.

+1: Fun fact: Většina objektivů v mojí krabici byla vyráběna v roce 1985. Kdybych si je tehdy koupil pro Maxxum 7000, mohl bych je stále používat, o 35 let později, jejich cena amortizovaná až na dřeň. Kolik hi-tech serepetiček bude byť jen vzdáleně použitelných za zlomek té doby?