k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Hypersamaritán

12. 6. 2020 — k47

Horký den, v sedle kola, chvíli čekám na vla­ko­vém pře­jezdu, zved­nou se šraňky, štrúdl aut, kol a jedna ženy na ko­leč­ko­vých brus­lích a s ko­čár­kem se dá do pohybu. Pře­jedu přes a za­slechnu dvě ženy, jako kdyby říkaly něco o pích­nuté duši. Hmm… Budu dělat dob­rého sa­ma­ri­tána? Proč ne?

Za­sta­vil jsem se, zeptal se, jestli nemůžu nějak pomoct a přitom mával ma­lič­kou sadou se zá­pla­tami na lepení duší.

„To byste byl moc hodnej.“ Tak prý mohl.

Nové kolo za XXX tisíc, mo­derní stan­dard pro re­kre­aci a lehký sport, hli­ní­kové všechno, ko­tou­čová brzda, 29" kola, (pravý opak mého vraku, který až na pár kom­po­nent pevně patří do mi­nu­lého sto­letí) a na prvním vý­jezdu do­stala díru. Ne­vy­pa­dalo to na žádný vpich, žádný hřebík, duše na jednom místě prostě po­délně praskla, asi vada ma­te­ri­álu.

Za chvíli jsem sundal kolo, svlík­nul plášť, našel díru, za­le­pil, po­cuk­ro­val, pusu na bebí, navlíkl zpátky, na­fouk­nul, na­sa­dil kolo a ne­u­chá­zelo to, paráda pro­klá­daná lehkým ho­vo­rem a du­cha­pl­nými bon­moty.

Žena se na­ko­nec ze­ptala: „Nemůžu se vám nějak re­van­šo­vat?“ To mě opravdu za­sko­čilo. Chápu, že bylo slušné se zeptat, ale o něco si sku­tečně říct, to mi přijde pří­šerně ne­slušné. Sám jsem se nabídl, baví mě opra­vo­vat kola a ve vý­sledku jsem si při­pa­dal spo­ko­jeně. (Není to snaha o se­be­chválu. Po ope­raci jsem měl dobrou náladu & tu mi nedodá, když se o tomhle tri­vi­ál­ním činu dozví pár lidí navíc.) Činil jsem to hlavně kvůli kar­mické rov­no­váze – pomoct jiným, pro­tože doufám, že mi někdy v bu­doucnu jiní po­mů­žou (což není za­ru­čené). Jde o kla­sické zlaté pra­vi­dlo: Čiň jiným, co chceš, aby oni činili tobě. Tuhle ženu nikdy ne­po­tkám a když ano, ne­po­znám ji, pomoc ne­při­jde jako revanš, ale ne­přímo, přes ma­ličké po­sí­lení ducha vzá­jemné pomoci. Na bicyklech jsme všichni bratři a sestry, do­konce i ti na elek­tro­ko­lech (na­vzdory po­pu­lár­nímu názoru).


Jinak ti­tu­lek je myšlen ve stej­ném smyslu jako hy­per­pa­ra­zit – pa­ra­zit pa­ra­zi­tu­jící na jiném pa­ra­zi­tovi, jen s drob­nou vzá­jem­nou pomocí a ne ci­zo­pas­ni­če­ním.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz