Připadáš mi strašně hubenej
Je to zajímavé, povím vám. Když se dostanete do zdravého rozmezí tělesné hmotnosti, začne se vám dostávat ustaraných pohledů: Kolik vážíš? Připadáš mi strašně hubenej. Jsi v pořádku? Nejsi nemocnej? A tak podobně. Ne, ne, ne, jakoby odpovídáte. Tohle je normální váha průměrného muže této výšky. *Tohle, ukazujete na pomyslného člověka, který má starost, jestli nejste podvyživení, je hranice obezity (sice dle BMI, které není určeno jako měřítko jednotlivce, ale populace, ale i tak má skoro 100 kilo).
Na druhou stranu, normální váha je podprůměrná. České BMI před 2-3 roky dosahovalo 25.2, s nadváhou žilo 47 % mužů a 33 % žen a obezitou trpělo 20% mužů a 18% žen. Z pohledu populace jsem vychrtlá zrůda, v podstatě kostlivec, podvyživený anorektik, který musí mít nějakou strašnou duševní poruchu a každou vteřinu strašně trpí, když se přemáhá, aby se necpal máslem a slaninou a špekem a dorty a cukrem přímo z pytlíku a tak podobně.
Jiný život a jiné stravovací návyky jsou možné a nejsou vůbec nepříjemné. (Nebo
jak říkali nemytí neo-marxisté (promiňte, kýchnul na mě symptomatický
konzervativec) lidé z levice: Lepší svět byl vždy možný.)
+1: Většina zemí světa má průměrné BMI nad hranicí nadváhy 25