Tichý jako tinnitus

Loni tu padlo pár slov, o tom jak jsem se snažil ztišit počítač na absolutní nulu. Jakékoli nevyžádané zvuky, i relativně tichý šelest větráků, sotva slyšitelný pod hudbou ze sluchátek, nesnesu. Začne mě drásat & vysilovat. Není nic krásnějšího, než absolutní ticho, když vylezete na balkón, čučíte do tmy a neslyšíte nic jiného než vlastní tinnitus. Chtěl jsem se k tomu stavu dostat o něco blíž & definitivně utišit desktop. To se nepovedlo, mimochodem. Nástroje technologického teroru selhaly, jmenovitě dvacetimetrový HDMI kabel nedokázal fungovat na dlouhé vzdálenosti.

A přitom je to tak jednoduché. Řešení tohohle triviálního problému se skrývá v tomto článku. Ten mapuje, jak se z podniků nabízejících stravu a/nebo nápoje, staly prostory tak hlučné, že to hraničí s poškozením sluchu. Na vině je přechod k elegantnímu minimalismu, kde vládnou tvrdé lesklé povrchy a kam nepatří nic měkkého. Zvuk není víc než vlnění vzduchu, které v sobě nese energii a ta, když není povrchem pohlcena, se odrazí. Látky, závěsy & jiné měkotiny zvuk pohlcují, tvrdé povrchy ho odrazí a pak to v místnosti hučí jako v manickém úlu. Zrovna nedávno jsem seděl v jednom takovém podniku z kamene a leštěného tvrdého dřeva (ne všechno, co se psalo tady před začerněním, nutně odpovídalo skutečnosti) a nebylo slyšet nikoho, kdo seděl dál něž ob jedno místo.

Řešení je tedy prosté: Stačí koupit panely takové té akustické pěny a udělat z ní jakousi rudimentární klec kolem hučícího stroje, která pohltí zbloudilé vibrace vzduchu.

Má to jen jeden problém. Tyhle stojí víc než nula peněz, což mírně převyšuje můj rozpočet nula korun a nula haléřů (však víte: pokud to není z odpadků, nezájem). Naštěstí zvuk utlumí ±jakýkoli materiál a tak sarkofág může být ze staré karimatky, polštářů, stohu knih a dalších věcí.

Vypadá to jako práce duševně chorého dítěte, které trpí flashbacky z války a terapeutům se s gigantickým úsilím podařilo, aby přestalo na zeď malovat obscénní grafity vlastními výkaly, a místo toho začalo dělat něco podobně idiotického. Na druhou stranu je tu aspoň ticho. Stále je to o něco hlasitější než můj tinnitus, ale už ne o moc.

Dodatek: To ticho je divné. Někdy si nejsem jistý, jestli počítač vůbec běží i když sedím před ním a civím na jeho obrazovku. Je to divné.