k47.cz
výběr kolo foto Praha povídky kultura
TECH ▞▞ | twitter RSS
««« »»»

Koho baví upravovat fotky?

30. 8. 2020 — k47

Pokud si dobře vzpo­mí­nám, Hunter S. Thomp­son v ja­kémsi roz­ho­voru zmínil, že nemá nijak extra rád psaní. To dá rozum. Když byl v akci, v terénu a zjiš­ťo­val in­for­mace pro článek, bylo to za­jí­mavé, akční, ex­tra­ho­val data, bavil se s lidmi, pil s nimi a řešil ná­sledné pro­blémy. Psaní pak byla jen otravná dřina.

Já zase nemám rád upra­vo­vání fotek. Akt jejich po­ři­zo­vání je ne­ko­nečně za­jí­ma­vější než ná­sledné di­gi­tální vy­vo­lání. Nej­horší je si­tu­ace, kdy pro jis­totu udělám 30 snímků toho stej­ného a pak z nich musím vybrat ten nej­lepší, který půjde dál. A takhle jich má mnoho stovek a piplání s vý­bě­rem se opa­kuje do­ne­ko­nečna & do pozd­ních noč­ních hodin, kdy se zdálky ozývá kví­lení hasič­ských vozů.

Teď upra­vuju várku fotek █████████████████████████ a i když byly po­ří­zeny v den, kdy tep­lota na zem­ském po­vrchu pře­ko­nala tep­lotu na po­vrchu slunce, pořád šlo o pří­jem­nější proces než úpravy. Nejdřív vybrat dobrou, pak ořezat, def­ringe musí být vzhle­dem k po­u­ži­tému sklu, apli­ko­vat kon­zis­tentní styl, ten pak do­la­dit, ex­por­to­vat, po­dí­vat se, zdali spolu snímky ladí a dál do­la­dit. Ne­ko­nečné utr­pení. Ale chci to udělat z důvodu, které jsou jasné z cha­rak­teru za­chy­cené udá­losti a o kte­rých tu ne­padne ani slovo, tak zatnu zuby a edi­tuju. Někdy mě jímá hrůza z před­stavy, že jsem to posral, že fotky jsou špatné a vzpo­mínka na udá­lost, která měla být vý­ji­mečná, skončí ne­do­ko­nalá, po­ško­zená, navěky roz­bitá (Vět­ši­nou to ne­do­stane takhle kon­krétní obrysy, jen ten tichý děs ████████████████████████████████████████ cítím naplno a proces je od­klá­dán, dokud je to možné. Pravda, o tech­nic­kou pre­ciz­nost, kva­litu a další po­druž­nosti se stra­chuji jednak víc bych měl a druhak víc než pří­jemci vi­zu­ál­ního zá­znamu. Navíc je to za nula peněz & jak se říká: člověk do­stane, co si za­platí.

█████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████████ Fo­to­gra­fie jako spe­ci­a­li­zo­vaná ak­ti­vita dává pra­malý smysl z důvodu, který vět­šina lidí nosí v kapse. Druhý důvod je pak, se nikdo ne­za­jímá o fo­to­gra­fii jako objekt, nejde víc než kapku v moři ne­u­tu­cha­jí­cího šumu na pozadí di­gi­tál­ního světa. Strá­vili jste roky vy­bru­šo­vá­ním ře­mesla a věč­nost na do­sa­žení per­fektní kom­po­zice a další věč­nost při ná­sle­du­jí­cích úpra­vách. Super. Pro­dukt vaší práce má stej­nou cenu jako fotka kočky s tous­tem na hlavě, pro­tože je ser­ví­ro­vána me­cha­nis­mem hla­dové ti­me­line na ně­kte­rém ze soc-netů, který oce­ňuje kvantitu nad jiné me­t­riky.

Někdy ne­dávno se ██████████ ptal, jestli pro­dá­vám na ně­kte­rém ze stock foto ser­verů. Začal se za­jí­mat o proces focení & zajímá se taky jestli jsou v tom prachy. Nejsou. Fo­to­gra­fie nikoho ne­za­jímá a o pár po­sled­ních drobků sou­peří milion hla­do­vých fotičů. Navíc ta sa­motná otázka mě za­sko­čila. Proč by kdo­koli chtěl ot­rá­vit svoje záliby tím, že se z nich snaží udělat ne­ú­spěšný pokus o byznys?

Fo­to­gra­fie je zby­tečná a ne­smy­slná i jako hobby, ale jako ab­surdní záliba je jediný způsob, jak si ji někdo může aspoň trochu užít.

píše k47 & hosté, ascii@k47.cz