Dvě strany

Ze Států se čas od času ozývají hororové příběhy o mechanické stránce voleb. Demokracie ano, ale ne zas tak moc, co kdyby plebs volil špatně. Všechny ty špinavé triky zní tak cize & vzdáleně: čistky v seznamech registrovaných voličů, zastrašování, snaha určitým kohortám populace co nejvíc zkomplikovat volby, Gerrymandering. Jedna strana je na vině mnohem víc než za druhá. Jedna profituje, když volí, co nejméně lidí a tak její cíl není podpora maximální volební účasti.

Do mixu pak přihoďte neuvěřitelné prachy, které ta paráda stojí + reklamu hraničící s PsyOps manévry. Sledovat volby v Americe je vpravdě bizarní podívaná.

U nás to není ani zdaleka tak agresivně nepřátelské prostředí. Nemusíme se nikde registrovat, stačí přijít s občankou oděni aspoň do jednoho kusu oblečení a hlavně se tu o židle moci přetahuje víc než dvě politické strany. To může hrát velkou roli. Pokud existují jen dvě strany, co uškodí jedné, automaticky pomůže druhé. Když tihle potřebují, aby nehlasovali černí nebo ženy, protože obvykle hlasují pro ty druhé, celkem jasně to načrtává cestu postupu k vítězství.

Naproti tomu v situaci, kdy je v ringu 7 nebo kolik partají, situace je komplikovanější. Kriminálně destruktivní a demokracii popírající akce může mít rádius exploze, který zasáhne i spojence. Negativní útočné kampaně taky stojí na tenkém ledě. Pokud strana X zaútočí na Y, neznamená to, že bývalí pro-Y začnou volit X. Jejich hlas může směřovat do mnoha různých směrů. Kvas s mnoha životaschopnými skupinami komplikuje jednoduchou aritmetiku my vs. oni, kdy krev jedněch je síla druhých.

A u nás je stran rozhodně víc než dvě, nehledě na to, co se tatíčkové Klaus a Zeman snažili před lety zařídit změnou volebního zákona.