Dvě kola
V úplně první epizodě Monty Pythonova létajícího cirkusu je skeč Arthur 'Two Sheds' Jackson. V něm je k rozhovoru do studia pozván jakoby známý skladatel Arthur Jackson, ale namísto, aby se debata točila kolem hudby, moderátor se pouze zajímá, jak přišel ke své přezdívce Two Sheds.
To by jako dlouhý, zbytečný, matoucí a vulgární úvod stačilo, protože jako v onom skeči, mám tady něco dvakrát. Mám dvě kola. Teď mi můžete říkat
█████

Když říkám dvě kola, myslím tím mojí starou hroznou herku a pak jedno ještě horší a možná ještě starší. Doteď sloužilo jako glorifikovaných rezervoár náhradních dílů, často jen na nouzovou výpůjčku dokud není nalezena lepší náhrada. Obrané na kost smutně postávalo v kůlně, pod vrstvou pavučin a myších bobků. Teď jsem ho dal zase dohromady, téměř do původního stavu, promazal, co se má točit a utáhl, co nemá. Pravda, přední přehazovačka někde zmizela a s ní i pár dalších drobností, ale vše ostatní bylo nalezeno a na rám implantováno stylem nepříliš vzdáleným Frankensteinova monstra. A jezdí to. A někdy i brzdí.
Smyslem druhého bicyklu je být ukradený. Tedy ideálně nebýt, ale když už ano, tak být ukradený namísto hlavního kola. To sice není nijak extra, ale kdyby ho někdo lohnul, nebyl bych z toho moc šťastný. Takhle můžu nechat novou nádheru zamknutou u zábradlí na zastávce vlaku a v případě krádeže mě bude trápit maximálně cesta pěšky domů.
Chtěl jsem to udělat už dlouho, ale akci spustilo teprve, když jsem nedávno viděl test cyklo-zámků. V něm zkoušeli, jak dlouho jednotlivé modely vydrží a nebyla to žádná sláva. Levné kusy s ocelovým drátem jdou kleštěmi ufiknout jako kus másla. Na ty drahé musí mít zloděj jen o něco větší kleště, ale pořád stačí kleště. A právě ten ultra-levný zámek jsem používal v bláhové představě, že někoho zastaví. Ono takhle, existuje mnoho kategorií zlodějů, které se liší odhodláním a výbavou. Nejnižší kastu oportunistických lupičů odradí jakýkoli zámek (možná i jen přivázat věncem buřtů). Když se to nedá odnést, nechají to být. Ale motivovaného zloděje s pořádnými kleštěmi, rozbrušovačkou a dodávkou na extrakci lupu nezastaví nic. Na ty ale mám jinou obranu: rez. Ten je strategicky umístěn na hlavách šroubů, na šlapkách a prokvétá rámem jako nepříjemný ekzém. Pokud kolo vypadá, že na něm má největší cenu vzduch v duších, horní šprušli zlodějů to nemusí stát za námahu a za riziko. Aspoň tedy doufám.
Druhé kolo není víc než přibližovadlo na vlak ve vizuálně dostatečně špatném stavu, aby po něm nikdo nezatoužil, ale i kdyby, nevyvolá to týden smutku.
A překvapivě to i jezdí.

